Odchod z Bagdádu

S tragickým bombovým útokem na ústředí mise OSN v Iráku pronikl už jed terorismu až k humanitární práci světové organizace. Byly zabity desítky nevinných lidí, včetně jednoho z nejuznávanějsích světových mírotvorců Sergia Vieiry de Melly. Prezident Bush podle očekávání znovu potvrdil své odhodlání vést válku proti terorismu. Dalsí lídři prohlásili, že OSN by neměla upustit od své mise. Přesto atentát přinásí politické otázky, na něž je třeba odpovědět. USA by neměly posilovat vojenskou okupaci, nýbrž opustit Irák, aby umožnily OSN pokračovat v jejím úkolu.

Na počátku 20. století dokázala impéria potlačit své nepoddajné obyvatele. To už není pravda. Imperiální nadvládu už dlouho fakticky znemožňují nacionalistické a protikolonialistické ideologie, jimž dodává sílu rostoucí gramotnost a politická mobilizace. To platí předevsím pro Střední východ, kde se antikolonialismus mísí s náboženským fundamentalismem. Byl to od USA nerozum domnívat se, že mohou vyslat na území Iráku své jednotky, aniž by se dostavilo dlouhé období násilností a krveprolití.

Američtí předáci byli přesvědčeni, že se USA dostane přivítání jako osvoboditelům. Americká vláda a mnozí pozorovatelé věří, že jestliže se USA podaří zajistit v Bagdádu základní služby a snad i polapit Saddáma Husajna, situace se uklidní. Záměrem je zřejmě vytvořit režim vedený přáteli Pentagonu, jako je Ahmed Salábí. Od takového režimu se následně očekává, že uvítá delsí přítomnost amerických jednotek a udělí koncese americkému ropnému průmyslu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/Bewq0CK/cs;