NEW YORK – Iráckou válku jako nejdůležitější téma kampaně před prezidentskými volbami v Americe vystřídala uvadající ekonomika, zčásti proto, že Američané uvěřili, že karta v Iráku se obrátila: „příval“ vojenských jednotek prý povstalce zastrašil a dosáhl tak úbytku násilí. Důsledky jsou jasné: přehlídka síly vítězí.
Právě takovéto silácké uvažování primárně Ameriku do války v Iráku přivedlo. Válka měla předvést strategickou moc vojenské síly. Namísto toho odhalila její meze. Navíc válka podryla skutečný zdroj americké moci – mravní autoritu.
Nedávné události posílily rizika, jež přístup Bushovy vlády ukrývá. Vždy bylo jasné, že načasování odchodu Ameriky z Iráku nemusí být její volba – nechce-li znovu porušit mezinárodní právo. Teď Irák požaduje, aby se americké bojové jednotky stáhly během dvanácti měsíců, přičemž všechny jednotky by měly být pryč v roce 2011.
NEW YORK – Iráckou válku jako nejdůležitější téma kampaně před prezidentskými volbami v Americe vystřídala uvadající ekonomika, zčásti proto, že Američané uvěřili, že karta v Iráku se obrátila: „příval“ vojenských jednotek prý povstalce zastrašil a dosáhl tak úbytku násilí. Důsledky jsou jasné: přehlídka síly vítězí.
Právě takovéto silácké uvažování primárně Ameriku do války v Iráku přivedlo. Válka měla předvést strategickou moc vojenské síly. Namísto toho odhalila její meze. Navíc válka podryla skutečný zdroj americké moci – mravní autoritu.
Nedávné události posílily rizika, jež přístup Bushovy vlády ukrývá. Vždy bylo jasné, že načasování odchodu Ameriky z Iráku nemusí být její volba – nechce-li znovu porušit mezinárodní právo. Teď Irák požaduje, aby se americké bojové jednotky stáhly během dvanácti měsíců, přičemž všechny jednotky by měly být pryč v roce 2011.