0

Naučit se hospodářskému dynamismu

Proč některé z nejvyspělejších ekonomik světa - Francie, Německo, Itálie a Japonsko - trpí stagnací růstu a vysokou nezaměstnaností? A hlavně - proč tyto země, jak se zdá, nedokážou využít ten druh hospodářského prvenství a novátorství, jež s ohledem na jejich dějiny očekáváme, a to obzvláště v inovačních odvětvích špičkových technologií, které nejvíce určují naši budoucnost?

Ve světle rázného poklesu porodnosti, k němuž v těchto zemích došlo před několika desítkami let, je jejich slabá ekonomická výkonnost ještě větší hádankou. Jejich věkové pyramidy jsou dnes vychýlené ve prospěch lidí středního věku, již prožívají své nejproduktivnější roky a výchova dětí je zatěžuje relativně málo. Jejich životní úroveň v přepočtu na jednoho obyvatele by tedy měla být podstatně vyšší než v USA, kde je potřeba se starat o zástupy dětí a nově investovat už proto, aby růst akciového kapitálu držel krok s narůstající populací.

Pochopitelně že co je dnes výhodou, může zítra působit obtíže: Evropa a Japonsko budou muset čelit závažným problémům, jakmile se jejich věkové pyramidy vychýlí směrem ke starším lidem, čímž dočasná demografická výhoda oproti USA vezme za své. To ovšem dnes jejich hospodářství nesužuje.

Edmund Phelps z Kolumbijské univerzity říká, že těmto pomalu rostoucím zemích chybí ,,dynamismus", který definuje jako spojení podnikavosti a finančních institucí, jež ji finančně podpoří. Aby se dala do pohybu ,,kreativní destrukce" - síla, již před šedesáti označil Joseph Schumpeter za motor kapitalistické prosperity -, je zapotřebí jak podnikavosti, tak nutných finančních institucí.