CAMBRIDGE – Poprvé po několika desetiletích se americkým prezidentem stane senátor Spojených států, neboť všichni zbývající kandidáti – Hillary Clintonová, Barack Obama a John McCain – jsou členy Senátu USA. Zákonodárci mají řadu vůdčích schopností, ale jejich manažerské dovednosti jsou obvykle neprověřené. Senátoři řídí zhruba stohlavý štáb a předvolební tým složený z několika set lidí. Dokáží ale řídit exekutivní složku s miliony zaměstnanců?
Současná teorie řízení obvykle rozlišuje mezi vůdcovským uměním lídra a organizačními schopnostmi manažera a klade důraz na lídry. Manažeři se popisují jako ti, kdo si pouze osvojují procesy a usilují o stabilitu, kdežto lídři strpí riziko a přinášejí změnu. Organizace potřebují obojí, ale lídři jsou důležitější. Jak se vyjádřil jistý expert, strategické uskupení složené z dobrých manažerů, ale špatných lídrů neuspěje. Dobří lídři si pohlídají, aby byli najati podřízení, kteří manažerské nedostatky lídrů vykompenzují, takže budují týmy, které tyto funkce spojují.
Poslední dobou oživl zájem o lídry coby manažery. Vždyť vize bez realizace je neplodná. Lídři potřebují alespoň tolik manažerského umu, aby se ujistili, že systémy jsou nastavené tak, že zajistí informace nezbytné jak pro správná rozhodnutí, tak pro účinnou realizaci. Efektivní lídr řídí a formuje kontext rozhodování tím, že vytváří a udržuje v chodu dobře koncipované systémy.
CAMBRIDGE – Poprvé po několika desetiletích se americkým prezidentem stane senátor Spojených států, neboť všichni zbývající kandidáti – Hillary Clintonová, Barack Obama a John McCain – jsou členy Senátu USA. Zákonodárci mají řadu vůdčích schopností, ale jejich manažerské dovednosti jsou obvykle neprověřené. Senátoři řídí zhruba stohlavý štáb a předvolební tým složený z několika set lidí. Dokáží ale řídit exekutivní složku s miliony zaměstnanců?
Současná teorie řízení obvykle rozlišuje mezi vůdcovským uměním lídra a organizačními schopnostmi manažera a klade důraz na lídry. Manažeři se popisují jako ti, kdo si pouze osvojují procesy a usilují o stabilitu, kdežto lídři strpí riziko a přinášejí změnu. Organizace potřebují obojí, ale lídři jsou důležitější. Jak se vyjádřil jistý expert, strategické uskupení složené z dobrých manažerů, ale špatných lídrů neuspěje. Dobří lídři si pohlídají, aby byli najati podřízení, kteří manažerské nedostatky lídrů vykompenzují, takže budují týmy, které tyto funkce spojují.
Poslední dobou oživl zájem o lídry coby manažery. Vždyť vize bez realizace je neplodná. Lídři potřebují alespoň tolik manažerského umu, aby se ujistili, že systémy jsou nastavené tak, že zajistí informace nezbytné jak pro správná rozhodnutí, tak pro účinnou realizaci. Efektivní lídr řídí a formuje kontext rozhodování tím, že vytváří a udržuje v chodu dobře koncipované systémy.