Před pětatřiceti lety Jean-Jacques Servan-Schreiber ve své knize "Le Défi Américain" (Americká výzva) napsal, že existuje riziko, že by se Evropa mohla stát pobočkou amerických nadnárodních korporací. O deset let později se zdálo, že s novou obchodní výzvou přichází sílící ekonomika japonská. Teď je předmětem nervózních úvah Čína. Dnešní reakce na ekonomickou výzvu Číny však mohou být stejně nedomyšlené jako včerejší reakce na výzvu americkou.
Čína v roce 2002 se v mnohém podobá Japonsku let šedesátých, kdy se Země vycházejícího slunce připravovala na roli globálního konkurenta. V Číně je cítit ozvěna dickensovské Anglie i amerických zbohatlíků z konce 19. století, kdy se Spojené státy poprvé staly globální hospodářskou velmocí. Nevídané je na tom to, že se takové věci dějí v komunistické zemi a navíc v zemi tak lidnaté.
Symbolem nové Číny je továrna na elektronické součástky v Sen-čenu v deltě Perlové řeky (Ču-ťiang). Když jsem ji navštívil, pracovalo v ní deset tisíc zaměstnanců, z nichž každý si vydělal zhruba 80 dolarů měsíčně. Všechno to byly mladé dívky a ženy. Žádná z nich nenosila brýle. "Copak tady nepracují zaměstnanci se špatným zrakem?" zeptal jsem se. Ředitel odpověděl: "Když se jim zkazí oči, vyhodíme je. Ať si najdou práci jinde, to přece není můj problém." Ti, kdo dostanou vyhazov z práce, se už většinou nevracejí na vesnici, ale začínají podnikat ve službách v nových čínských městech.
Před pětatřiceti lety Jean-Jacques Servan-Schreiber ve své knize "Le Défi Américain" (Americká výzva) napsal, že existuje riziko, že by se Evropa mohla stát pobočkou amerických nadnárodních korporací. O deset let později se zdálo, že s novou obchodní výzvou přichází sílící ekonomika japonská. Teď je předmětem nervózních úvah Čína. Dnešní reakce na ekonomickou výzvu Číny však mohou být stejně nedomyšlené jako včerejší reakce na výzvu americkou.
Čína v roce 2002 se v mnohém podobá Japonsku let šedesátých, kdy se Země vycházejícího slunce připravovala na roli globálního konkurenta. V Číně je cítit ozvěna dickensovské Anglie i amerických zbohatlíků z konce 19. století, kdy se Spojené státy poprvé staly globální hospodářskou velmocí. Nevídané je na tom to, že se takové věci dějí v komunistické zemi a navíc v zemi tak lidnaté.
Symbolem nové Číny je továrna na elektronické součástky v Sen-čenu v deltě Perlové řeky (Ču-ťiang). Když jsem ji navštívil, pracovalo v ní deset tisíc zaměstnanců, z nichž každý si vydělal zhruba 80 dolarů měsíčně. Všechno to byly mladé dívky a ženy. Žádná z nich nenosila brýle. "Copak tady nepracují zaměstnanci se špatným zrakem?" zeptal jsem se. Ředitel odpověděl: "Když se jim zkazí oči, vyhodíme je. Ať si najdou práci jinde, to přece není můj problém." Ti, kdo dostanou vyhazov z práce, se už většinou nevracejí na vesnici, ale začínají podnikat ve službách v nových čínských městech.