LAGUNA BEACH – Od vládních změn v Argentině a Brazílii po průběžné úpravy politických přístupů v Chile se zdá, jako by se latinskoamerická politika posouvala doprava. Není však „přitahována“ půvabem hospodářských politik, jež prosazuje pravice; jedná se spíš o jev odrážející převážně „tlak“ plynoucí z anemického růstu a neuspokojivého poskytování veřejných statků, zejména sociálních služeb.
Můžeme o tomto posunu uvažovat jako o latinskoamerické variantě rašícího románku Západu s hnutími namířenými proti establishmentu. Znamená to, že vlády v regionu potřebují být viděny, jak naplňují očekávání svých občanů. Jinak se tento posun ukáže jen jako zastávka na nejisté cestě – po níž je politicky komplikovanější a ekonomicky těžší kráčet – k ještě méně stabilnímu osudu.
Důkazy o probíhající politické změně přicházejí v mnoha podobách. Po letech fiskálně nezodpovědné populistické vlády rodiny Kirchnerových si Argentina vybrala Mauricia Macriho, bývalého podnikatele, který kandidoval za pravicovou platformu. V Brazílii sice ještě záleží na finální úvaze tamního senátu, ale prezidentku Dilmu Rousseffovou už vytlačilo na střídačku „dočasné zbavení pravomocí,“ přičemž její náhradník signalizuje odklon od politik levicové Strany pracujících.
LAGUNA BEACH – Od vládních změn v Argentině a Brazílii po průběžné úpravy politických přístupů v Chile se zdá, jako by se latinskoamerická politika posouvala doprava. Není však „přitahována“ půvabem hospodářských politik, jež prosazuje pravice; jedná se spíš o jev odrážející převážně „tlak“ plynoucí z anemického růstu a neuspokojivého poskytování veřejných statků, zejména sociálních služeb.
Můžeme o tomto posunu uvažovat jako o latinskoamerické variantě rašícího románku Západu s hnutími namířenými proti establishmentu. Znamená to, že vlády v regionu potřebují být viděny, jak naplňují očekávání svých občanů. Jinak se tento posun ukáže jen jako zastávka na nejisté cestě – po níž je politicky komplikovanější a ekonomicky těžší kráčet – k ještě méně stabilnímu osudu.
Důkazy o probíhající politické změně přicházejí v mnoha podobách. Po letech fiskálně nezodpovědné populistické vlády rodiny Kirchnerových si Argentina vybrala Mauricia Macriho, bývalého podnikatele, který kandidoval za pravicovou platformu. V Brazílii sice ještě záleží na finální úvaze tamního senátu, ale prezidentku Dilmu Rousseffovou už vytlačilo na střídačku „dočasné zbavení pravomocí,“ přičemž její náhradník signalizuje odklon od politik levicové Strany pracujících.