2

Počítání neviditelných pracovníků Afriky

YAMOUSSOUKRO – Miliardy dolarů v podobě pomoci, která je ročně doručována do Afriky, možná kontinentu hodně pomůže, ale nedokáže přinést řešením na chudobu. To dokáže jen tvorba vysoce kvalitních pracovních pozic. Otázkou je, jak toho dosáhnout.

Afrika se může pochlubit obsáhlým a kreativním pracovním poolem, podpíraný mladou populací, u které se do roku 2050 očekává zdvojnásobení na více než 830 milionů. To by mělo být pro ekonomiky napříč kontinentem požehnáním. Afričtí politici však stojí před vážným problémem: neví, o kolik lidí jde, kde žijí, nebo jak si vydělávají na živobytí. Jednoduše řečeno, nemají dostatek údajů.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Ve 46 z 54 afrických zemích je oficiální sledování důležitých statistických dat o narození, svatbě či úmrtí silně omezeno. Jak uvádí Mo Ibrahim Foundation, pouze “třetina všech Afričanů žije v zemi, kde by se od roku 2010 provedlo sčítání lidu“ a i tam, kde program sčítání lidu existuje, jde mnohdy o podfinancované a nespolehlivé systémy. Více než polovina všech Afričanů žije v zemích, které po více než dekádu neprovedly žádný průzkum na téma průzkumu trhu pracovních sil.

Mezitím pracují mladí Afričané převážně v šedé ekonomice, kde vstupují do ad hoc pracovních smluv, které leží mimo rámec působnosti vládních regulací a danění. Možná dělají produktivní činnost, ale konají tak v ekonomikách, kde je šedá část prakticky institucionalizovaná, vzhledem k nedostatku mechanismů pro sběr dat.

Bez přesného obrázku o stavu pracovního trhu, jsou vlády ve schopnosti reagovat na výzvy, které ho ovlivňují, ochromeny. Iniciativy, které cílí na řešení nezaměstnanosti mladých lidí, nemohou příliš fungovat (bez ohledu na jejich počet), když nevíme, jaké druhy práce již existují a jaké jsou naopak potřeba. S odhadovanými 122 miliony lidí, kteří se mají do roku 2022 stát součástí africké pracovní síly, se stane držení kroku s pracovními trendy -  a zajišťování dostatku pracovních míst – ještě obtížnější.

Zlepšit sběr dat neznamená jednoduše převzít metody sledování trhu práce používané v zemích OECD, kde šedá ekonomika netvoří tak velký podíl nezaměstnanosti. Namísto toho musí africké vlády s pomocí od soukromého sektoru vyvinout takové metody, aby porozuměly fungování šedé ekonomiky a tomu, jak může být zlepšena. Jen tak bude možné efektivně řešit nezaměstnanost a chudobu a odblokovat tak potenciál mladých lidí v Africe.

Buďme si jistí, že některé metody se slibným potenciálem jsou již vidět. Aliance pro zelenou revoluci v Africe hlásí, že ačkoliv se kontinent chlubí nějakými 60% neobdělávané půdy světa, utrácí 60 miliard dolarů ročně za dovoz jídla. Investice do rozvoje zemědělských zdrojů v Africe je proto jasná věc.

V této snaze by centrální roli mohli hrát mladí lidé. Identifikací a investicí do těch částí zemědělského řetězce, kde se mladí lidé mohou uplatnit, mohou afričtí lídři vytvořit obstojné formální pracovní příležitosti například v lehkém průmyslu, pro relativně nízce kvalifikované pracovníky. K pozvednutí pracovníků ze dna hodnotového řetězce by bylo zapotřebí pouze malé množství školení – jako je například 120 zaměstnaných dělníků v Nigérii v továrně na rajčatový protlak.

Další slibný přístup ztělesňuje program Vulindlel’ eJozi v Johannesburgu, který cílí na zrušení bariér u základních povolání pro mladé lidi prostřednictvím kurzů na dovednosti jako je digitální gramotnost. Takové dovednosti mladým lidem umožňují nejenom vymanit se z šedého sektoru ekonomiky, ale také z nežádoucích oficiálních pracovních pozic, jako je například průmysl s osobní bezpečností v Jižní Africe, který zaměstnává více než 412 000 lidí . Čelil totiž kritice za chabé pracovní podmínky; a také zrovna nerozvíjí ten druh dovedností, který přispívá ke stabilnímu a udržitelnému ekonomickému růstu.

Tím, jak bude čím dál tím více lidí získávat dovednosti a příležitosti zaplnit produktivní pracovní místa v oficiální ekonomice, kde jsou registrováni a uznáváni, budou mít vlády mnohem lepší povědomí o pracovním trhu. K maximalizaci efektivity těchto snah o získání dovedností a příležitostí jsou však také zapotřebí iniciativy zaměřené přímo na zlepšení sběru dat, nemluvě o zajištění toho, aby ti, co zůstanou v šedé ekonomice, nebyli neviditelní.

Jedna taková iniciativa je Africký program o zrychleném zlepšení veřejné statistiky a nezbytných statistik, který byl formálně odstartován v roce 2011. I když možná neposkytuje okamžité výsledky, začíná tvořit základy pro rozvoj a implementaci programů založených na tvrdých datech o africkém obyvatelstvu.

Snižování nezaměstnanosti a chudoby není pouze na odpovědnosti vlád. Běžní občané a privátní sektor mohou také pomoci. Můžeme například podporovat neformální aktivity jako je recyklace odpadu, které dávají lidem s nízkou kvalifikací šanci, jak si vydělat. A můžeme také povzbudit a usnadnit učební obory, které poskytují technické dovednosti a příležitosti pro veřejné vzdělávání.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Afrika se již s komplexními, dalekosáhlými problémy potýkala dříve. Například epidemie HIV/AIDS, která se kdysi zdála nepřekonatelná, je nyní z velké části pod kontrolou. Klíčem k vyřešení této výzvy byla spolupráce mezi vládami, rozvojovými partnery a místními komunitami ve sběru, zpracování a využití informací pro upravení strategií.

To samé bychom měli udělat v otázce nedostatku pracovní síly. Pokud má být Afrika schopna absorbovat 122 milionů mladých lidí, kteří se v nadcházejících letech stanou součástí pracovní síly, musíme si dát do pořádku účty – a to hned.