Pomýlené priority Kjóta

Až 16. února vstoupí v platnost Kjótský protokol, komunita globálního oteplování si bezpochyby pogratuluje: za účelem konání dobra prosadila nejnákladnější celosvětovou úmluvu vůbec. Podařilo se jí učinit z globálního oteplování ústřední morální zkoušku naší doby. Přitom se však mýlila.

Globální oteplování je reálný jev, který způsobují emise oxidu uhličitého (CO2). Existující klimatické modely však ukazují, že s tímto jevem nemůžeme mnoho dělat. I kdyby všichni (včetně Spojených států) přijali ustanovení Kjótského protokolu a v průběhu století je dodržovali, byla by změna téměř neměřitelná; oteplování by se při nákladech nejméně 150 miliard dolarů ročně pozdrželo do roku 2100 o pouhých šest let.

Globální oteplování poškodí zejména rozvojové země, protože jsou slabší, a tudíž méně schopné vyrovnávat se s klimatickými změnami. I ty nejpesimističtější předpovědi OSN nicméně předpokládají, že do roku 2100 bude průměrný obyvatel rozvojové země bohatší než dnes, takže se s touto otázkou dokáže lépe vypořádat.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/fsHWUmS/cs;