3

Výzva Evropě k inovacím

LUDWIGSHAFEN – Inovace hrají klíčovou roli při zajišťování trvale udržitelného hospodářského růstu. Přesto jsme zejména v Evropské unii i nadále svědky, jak se lidem, kteří jsou nejlépe uzpůsobeni k tomu, aby vynalézali nové produkty, služby nebo způsoby podnikání, kladou do cesty nejrůznější překážky. Zdá se, že v jádru tohoto problému stojí strach z rizika. Investoři, manažeři a podnikatelé však musí rizika podstupovat, mají-li mít jejich myšlenky šanci na komerční úspěch.

Nikde se o těchto otázkách nediskutuje více a nikde nejsou pochopeny méně než v Evropě. Inovace se staly srdcem projektu Evropa 2020, růstové strategie Evropské komise pro EU. Navzdory faktu, že evropský vědecký výzkum patří mezi nejpokročilejší na světě, však Evropa zaostává za globálními konkurenty ve schopnosti uvádět tyto inovace na trh.

Bez ohledu na to, jakým způsobem se rozhodneme inovace měřit, musí být pro jejich úspěch splněny tři podmínky: kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla, excelentní infrastruktura informačních a komunikačních technologií a vstřícné podnikatelské prostředí. Jinými slovy si úspěšné inovace žádají stabilní a rostoucí ekonomiku, svěží myšlenky a absenci zbytečných a zatěžujících regulací. Role vlády je zde klíčová. A právě tuto roli zřejmě EU špatně pochopila nejméně v jednom důležitém ohledu: v oblasti přístupu k rizikům.

EU má již dávno zavedené instituce a procesy pro vyhodnocování rizik a vyhýbání se těm, která jsou nepřijatelná. V případech, kdy se vyžaduje určitá politika, avšak její vědecký základ je nejasný, bývají regulační rozhodnutí stále častěji založená na „preventivním principu“, který je koncipován tak, aby bránil situacím, v nichž by mohly nastat vážné škody.