14

Kreml a americké volby

CAMBRIDGE – Začátkem listopadu americký prezident Barack Obama údajně osobně kontaktoval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jej varoval před kybernetickými útoky namířenými na americké prezidentské volby. Už měsíc před tím ředitel národních výzvědných služeb James Clapper a ministr vnitřní bezpečnosti Jeh Johnson veřejně obvinili nejvyšší ruské představitele z využívání kybernetických útoků k „zasahování do amerického volebního procesu“.

Po volbách, které proběhly 8. listopadu, se neobjevily žádné spolehlivé důkazy, že by volební přístroje či jiné volební zařízení narušili hackeři. Někteří pozorovatelé ale tvrdí, že ve volbách, které závisely na 100 000 hlasů ve třech klíčových státech, mohly mít ruské kybernetické průniky do politického procesu podstatný vliv.

Lze Rusko od takového chování v budoucnu odstrašit? Odstrašování vždy závisí na tom, kdo se snaží koho odstrašit.

Paradoxně může být snazší odstrašit státy od použití síly než od činů, které nemají až takovou intenzitu. Hrozba nečekaného útoku na úrovni „kybernetického Pearl Harboru“ se zřejmě zveličuje. Stěžejní infrastruktura jako rozvody elektřiny a komunikace je sice zranitelná, ale velké státní aktéry pravděpodobně svazuje vzájemná závislost. Spojené státy přitom daly jasně najevo, že odstrašování se neomezuje na kybernetickou odvetu (byť ta je možná), ale že si mohou vzít na mušku další sektory pomocí nástrojů, které si samy zvolí, od veřejného pranýřování přes hospodářské sankce po jaderné zbraně.