1

Vysvědčení pro abenomiku

TOKIO – Je to už téměř rok, co premiér Šinzó Abe spustil svůj plán vymanit japonskou ekonomiku ze dvou desetiletí deflace a recese. Jak „abenomika“ prozatím prospívá?

K odpovědi na tuto otázku je zapotřebí rozdělit abenomiku na tři složky: masivní měnové uvolnění, expanzivní fiskální politiku a dlouhodobou růstovou strategii. Abe je nazývá „třemi šípy“, s odkazem na pověst o daimjó (šlechtici) ze 16. století Motonarim Mórim. Ten podle legendy přikázal každému ze svých tří synů, aby v půli přelomil šíp. Když se jim to podařilo, řekl jim Móri, aby svázali tři šípy dohromady a přelomili svazek najednou. To nedokázal ani jeden.

Od tří šípů abenomiky se očekává, tak jako od šípů Móriových, že se vzájemně zpevní. Jenže Móriho šípy byly svázány rovnoběžně, kdežto Abeho politické šípy pojí strukturální vazby na úrovni základů. Zatímco první a druhý šíp se snaží změnit aktuální směřování japonského růstu, třetí působí na růstovou dráhu potenciálu ekonomiky, která předpokládá optimální využití všech dostupných zdrojů a technologií.

Od rozjezdu abenomiky se „deflační mezera“ (rozdíl mezi skutečným a potenciálním výstupem) zkrátila ze zhruba tří procentních bodů na méně než 1,5. To znamená, že zatímco první dva šípy přispívají ke zlepšení aktuálního směřování japonského růstu, třetí šíp ještě musí pro potenciální růst hodně udělat.