0

Zabíjení z laskavosti?

V případě, že se epidemii AIDS nic nepostaví do cesty, přiblíží se do roku 2010 průměrná délka života v Botswaně k pouhým 30 rokům. Průměrná délka života v Kanadě je přitom více než 80 let a dále se zvysuje. Takové otřesné rozdíly jsou pro lékaře snad největsí etickou výzvou dneska. Může tuto křivdu nějakým způsobem, byť jen do jisté míry, odčinit probíhající revoluce v genomice (studium nikoli jednotlivých genů, ale genů jako celku) a biotechnologii? Soudíme, že odpověď zní ano - za předpokladu, že budou splněny jisté podmínky.

Za prvé: nesmíme na genomiku/biotechnologii mylně pohlížet jako na nákladné spičkové technologie, které tudíž pro rozvojové země nemají valný význam. Očkování vždy bylo a dodnes je spičkovou technologií, ale jeho cena klesla a na rozvojové země mělo obrovský vliv. V mnoha rozvojových zemích patří genetické poruchy k prioritám veřejného zdravotnictví. Probíhající sekvencování genomů malárie, bacilu tuberkulózy, lepry, virů hepatitidy a HIV dává naději, že do budoucna budeme disponovat mnohem kvalitnějsími vakcínami. V Keni se ostatně již dnes testuje vakcína proti viru HIV. Pro rozvojové země se budou zřejmě více hodit poživatelné vakcíny vyprodukované z transgenických rostlin, protože u nich není potřeba uchovávat je ve zmrzlém stavu.

Za druhé: zájmy rozvojových zemí musí zůstat v popředí zájmu debat o potenciálních přínosech genomiky a biotechnologie. Lidé, kteří protestují proti globalizaci v Janově, budou asi těžko umírat hlady v Somálsku. Hlasy obyvatel rozvojového světa musíme vyslyset. Bývalý nigerijský ministr pro rozvoj zemědělství a vesnice Hassan Adamu jednou poznamenal: ,,Dá se doslova zabíjet z laskavosti. Takový by mohl být důsledek dobře míněných, ale nesmírně scestných snah evropských a severoamerických skupin, které Afričanům radily, aby si dávali pozor na zemědělskou biotechnologii.``

Za třetí: musíme stavět na síle výzkumu a lidském kapitálu rozvojového světa. Například Kuba má významný biotechnologický průmysl, který dokázal vyvinout jedinou účinnou vakcínu proti meningitidě B na světě (která se i přes embargo dováží do USA) a v roce 1998 vyprodukoval 30 tun transgenické ryby tilápie. Příjmy z vývozu biotechnologických produktů přitom stačí pokrýt vsechny výdaje výzkumu a vývoje kubánského biotechnologického průmyslu.