Za přední prioritu agendy Německa pro jeho předsednictví EU a skupiny G8, začínající v lednu, stanovila kancléřka Angela Merkelová řešení změny klimatu. Tady je konkrétní návrh, jenž je dostatečně obecný, aby jej světoví lídři uvážili a přijali, a dostatečně jasný, aby jej ostatní vlády a podniky pochopily: jednoduše na příštím summitu G8 stanovte termín, do něhož přestanou být v průmyslových zemích schvalována vozidla spalující ropné produkty.
Takové rozhodnutí by mělo silně pozitivní ekonomické a geopolitické důsledky. Skutečnou příčinou dnešních obav ohledně energie není úbytek světových zásob ropy, ale spíše to, že domácí produkce ropy u jejích největších spotřebitelů – Evropy, Spojených států a Číny – poklesne právě v okamžiku, kdy rostoucí asijská poptávka namáhá trh. Dostupné zdroje budou čím dál větší měrou koncentrované na Středním východě prostě proto, že zásoby v ostatních regionech se vyčerpají dříve.
Hlavní vývozci ropy navíc nejsou ochotní podřídit své investiční politiky požadavkům trhu. Saúdská Arábie se snaží těžbu ropy provádět nezávisle, zatímco Írán potenciální investory odstrašuje byrokratickými překážkami a korupcí. Irák sužuje špatná bezpečnostní situace a v Rusku co chvíli padají zahraničním investorům klacky pod nohy. Tyto čtyři země vlastní polovinu prokázaných světových zásob ropy a dvě třetiny toho, co by se potenciálně mohlo exportovat. Právě tyto okolnosti, nikoliv výrobní náklady, tkví v jádru vysokých cen ropy i rvačky o ropné kontrakty ve střední Asii a Africe.
Za přední prioritu agendy Německa pro jeho předsednictví EU a skupiny G8, začínající v lednu, stanovila kancléřka Angela Merkelová řešení změny klimatu. Tady je konkrétní návrh, jenž je dostatečně obecný, aby jej světoví lídři uvážili a přijali, a dostatečně jasný, aby jej ostatní vlády a podniky pochopily: jednoduše na příštím summitu G8 stanovte termín, do něhož přestanou být v průmyslových zemích schvalována vozidla spalující ropné produkty.
Takové rozhodnutí by mělo silně pozitivní ekonomické a geopolitické důsledky. Skutečnou příčinou dnešních obav ohledně energie není úbytek světových zásob ropy, ale spíše to, že domácí produkce ropy u jejích největších spotřebitelů – Evropy, Spojených států a Číny – poklesne právě v okamžiku, kdy rostoucí asijská poptávka namáhá trh. Dostupné zdroje budou čím dál větší měrou koncentrované na Středním východě prostě proto, že zásoby v ostatních regionech se vyčerpají dříve.
Hlavní vývozci ropy navíc nejsou ochotní podřídit své investiční politiky požadavkům trhu. Saúdská Arábie se snaží těžbu ropy provádět nezávisle, zatímco Írán potenciální investory odstrašuje byrokratickými překážkami a korupcí. Irák sužuje špatná bezpečnostní situace a v Rusku co chvíli padají zahraničním investorům klacky pod nohy. Tyto čtyři země vlastní polovinu prokázaných světových zásob ropy a dvě třetiny toho, co by se potenciálně mohlo exportovat. Právě tyto okolnosti, nikoliv výrobní náklady, tkví v jádru vysokých cen ropy i rvačky o ropné kontrakty ve střední Asii a Africe.