Keynes versus klasici: druhé kolo

LONDÝN – Ekonom John Maynard Keynes napsal Obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz (1936), aby „jako téma nadnesl hluboké názorové neshody mezi kolegy ekonomy, které pro tuto chvíli téměř rozprášily praktický vliv ekonomické teorie…“ Sedmdesát let poté si ekonomové těžké váhy stále jdou vzájemně po krku, slovy od 30. let 20. století téměř nezměněnými.

V nejčerstvějším pěstním souboji se střetá novokeynesiánský šampion Paul Krugman z Princetonské univerzity s novoklasicistním přeborníkem Johnem Cochranem z Chicagské univerzity. Krugman před časem zveřejnil novinový článek nazvaný „Čím to že ekonomové byli tak vedle?“ V ekonomice hlavního proudu, napsal Krugman, nebylo nic, co by „naznačovalo možnost takového kolapsu, k jakému loni došlo“.

Příčina prý tkvěla v tom, že „ekonomové jako skupina za pravdu mylně pokládali krásu, oděnou do působivě vypadající matematiky“. Byli šiřiteli „idealizované vize ekonomiky, v níž na dokonalých trzích vstupují do vzájemných vztahů racionální jedinci“. Naneštěstí „tato přikrášlená představa ekonomie způsobila, že většina ekonomů přehlížela vše, co by se mohlo zvrtnout“. Ekonomové tudíž budou muset uznat „význam iracionálního a často nepředvídatelného chování, vypořádat se s nezřídka idiosynkratickými nedostatky trhů a smířit se s tím, že elegantní ekonomická ‚teorie všeho‘ je ještě daleko“.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/zoELdPD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.