CAMBRIDGE – Jmenování Ketanji Brownové-Jacksonové do funkce soudkyně amerického Nejvyššího soudu je oslavováno jako průlom pro Afroameričany a další menšinové komunity, pro ženy a matky, pro veřejné obhájce, ba dokonce i pro občany, kteří chodili na veřejnou školu. Největším vítězem je však Nejvyšší soud samotný.
Podle Gallupova ústavu dnes Nejvyššímu soudu víc Američanů nedůvěřuje, než důvěřuje. Důvěra veřejnosti v tuto instituci se propadla z 62% v roce 2000 na loňských 40% a právní teoretikové a politologové varují před krizí legitimity. Podpora jmenování Jacksonové však činila 66%, což bylo nejvíc ze všech kandidátů za více než deset let.
Ačkoliv soud nemá být „lidovou“ institucí, na vnímání veřejnosti stále záleží, protože souvisí s otázkou – a záhadou –, se kterou se právní filozofové už celá tisíciletí potýkají: Proč lidé dodržují zákon? Nebo jinak řečeno: co propůjčuje zákonu – a právním institucím – autoritu?
CAMBRIDGE – Jmenování Ketanji Brownové-Jacksonové do funkce soudkyně amerického Nejvyššího soudu je oslavováno jako průlom pro Afroameričany a další menšinové komunity, pro ženy a matky, pro veřejné obhájce, ba dokonce i pro občany, kteří chodili na veřejnou školu. Největším vítězem je však Nejvyšší soud samotný.
Podle Gallupova ústavu dnes Nejvyššímu soudu víc Američanů nedůvěřuje, než důvěřuje. Důvěra veřejnosti v tuto instituci se propadla z 62% v roce 2000 na loňských 40% a právní teoretikové a politologové varují před krizí legitimity. Podpora jmenování Jacksonové však činila 66%, což bylo nejvíc ze všech kandidátů za více než deset let.
Ačkoliv soud nemá být „lidovou“ institucí, na vnímání veřejnosti stále záleží, protože souvisí s otázkou – a záhadou –, se kterou se právní filozofové už celá tisíciletí potýkají: Proč lidé dodržují zákon? Nebo jinak řečeno: co propůjčuje zákonu – a právním institucím – autoritu?