Koho chtějí bohové zničit, tomu splní přání. Obyvatelé Evropy a dalších částí světa, kteří si toužebně přejí, aby v amerických prezidentských volbách zvítězil John Kerry, by tento střípek moudrosti starověkého Řecka měli mít na paměti.
Během studené války byla Amerika přirozeným vůdcem atlantického společenství, avšak cenou za toto vůdcovství, již USA musely přijmout, byla autonomie a vliv jejich evropských spojenců. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se prezident Bush rozhodl pro jednostrannou zahraniční politiku. Tradiční atlantické spojenectví nahradilo to, co USA nazvaly „koalicemi ochotných", kde „koalici určuje mise", nikoli historická spojenectví.
Tato politika rozdělila Evropu. Přiživila také hluboké rozpory v americké prezidentské kampani, kdy jedním z Kerryho nejmocnějších argumentů se stalo to, že obnoví důvěru mezi Amerikou a jejími spojenci a že jako prezident zajistí mezinárodní pomoc pro Irák.
Koho chtějí bohové zničit, tomu splní přání. Obyvatelé Evropy a dalších částí světa, kteří si toužebně přejí, aby v amerických prezidentských volbách zvítězil John Kerry, by tento střípek moudrosti starověkého Řecka měli mít na paměti.
Během studené války byla Amerika přirozeným vůdcem atlantického společenství, avšak cenou za toto vůdcovství, již USA musely přijmout, byla autonomie a vliv jejich evropských spojenců. Po teroristických útocích z 11. září 2001 se prezident Bush rozhodl pro jednostrannou zahraniční politiku. Tradiční atlantické spojenectví nahradilo to, co USA nazvaly „koalicemi ochotných", kde „koalici určuje mise", nikoli historická spojenectví.
Tato politika rozdělila Evropu. Přiživila také hluboké rozpory v americké prezidentské kampani, kdy jedním z Kerryho nejmocnějších argumentů se stalo to, že obnoví důvěru mezi Amerikou a jejími spojenci a že jako prezident zajistí mezinárodní pomoc pro Irák.