Macdonaldizace univerzit?

Akademikům je snadné zalichotit zmínkou o ,,managementu znalostí" (knowledge management) a ,,společnosti znalostí" (knowledge society). Často si myslí, že tato slovní spojení podtrhují ústřední roli vysokých škol ve společnosti. Ve skutečnosti ale naznačují opak - totiž že širší společnost sama je pařeništěm znalostí, na něž univerzity nemají výsadní ani přednostní právo.

To vysokoškolské profesory zaskočilo, protože tradičně považovali vědění za něco, co je účelem samo sobě a o co usilujeme bez ohledu na náklady či důsledky. V současnosti čelí rostoucímu celosvětovému tlaku na otevírání univerzit širší veřejnosti, většinou z důvodů, jež se nikterak nevztahují k hledání čirého vědění. Od dnešních vysokých škol se očekává, že budou fungovat jako výdejní automaty na diplomy a jako motory ekonomického růstu.

Akademičtí pracovníci v důsledcích ztrácejí kontrolu nad výkonnostními standardy ve prospěch ,,manažerů znalostí." Podle bývalého redaktora časopisu Fortune Toma Stewarta jsou univerzity ,,přitroublé organizace" s příliš vysokým ,,lidským kapitálem," ale nedostatečným ,,strukturálním kapitálem."

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Z6o1ie6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.