Macdonaldizace univerzit?

Akademikům je snadné zalichotit zmínkou o ,,managementu znalostí" (knowledge management) a ,,společnosti znalostí" (knowledge society). Často si myslí, že tato slovní spojení podtrhují ústřední roli vysokých škol ve společnosti. Ve skutečnosti ale naznačují opak - totiž že širší společnost sama je pařeništěm znalostí, na něž univerzity nemají výsadní ani přednostní právo.

To vysokoškolské profesory zaskočilo, protože tradičně považovali vědění za něco, co je účelem samo sobě a o co usilujeme bez ohledu na náklady či důsledky. V současnosti čelí rostoucímu celosvětovému tlaku na otevírání univerzit širší veřejnosti, většinou z důvodů, jež se nikterak nevztahují k hledání čirého vědění. Od dnešních vysokých škol se očekává, že budou fungovat jako výdejní automaty na diplomy a jako motory ekonomického růstu.

Akademičtí pracovníci v důsledcích ztrácejí kontrolu nad výkonnostními standardy ve prospěch ,,manažerů znalostí." Podle bývalého redaktora časopisu Fortune Toma Stewarta jsou univerzity ,,přitroublé organizace" s příliš vysokým ,,lidským kapitálem," ale nedostatečným ,,strukturálním kapitálem."

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/Z6o1ie6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.