CAMBRIDGE – Při čtení vlivné nové knihy Thomase Pikettyho Capital in the Twenty-First Century (Kapitál ve dvacátém prvním století) by člověk mohl dospět k úsudku, že tak nerovný byl svět naposledy v době loupeživých rytířů a králů. Je to zvláštní, protože při čtení jiné výtečné knihy (již jsem nedávno recenzoval), The Great Escape (Velký únik) od Anguse Deatona, by člověk mohl dospět k mínění, že ve světě je víc rovnosti než kdy dřív.
Který názor je správný? Odpověď závisí na tom, jestli se díváme jen na jednotlivé země nebo na svět jako celek.
Ústředním faktem Deatonovy knihy je skutečnost, že v rozvojovém světě, zejména v Asii, během posledních desetiletí uniklo několik miliard lidí ze skutečně zoufalých úrovní chudoby. Tentýž motor, který zvýšil nerovnost v bohatých zemích, srovnal celosvětové hřiště pro miliardy lidí. Pohlédneme-li z dálky a dáme-li, řekněme, Indovi tutéž váhu jako Američanovi či Francouzi, patří posledních 30 let díky zlepšení údělu chudých k nejskvělejším v dějinách lidstva.
CAMBRIDGE – Při čtení vlivné nové knihy Thomase Pikettyho Capital in the Twenty-First Century (Kapitál ve dvacátém prvním století) by člověk mohl dospět k úsudku, že tak nerovný byl svět naposledy v době loupeživých rytířů a králů. Je to zvláštní, protože při čtení jiné výtečné knihy (již jsem nedávno recenzoval), The Great Escape (Velký únik) od Anguse Deatona, by člověk mohl dospět k mínění, že ve světě je víc rovnosti než kdy dřív.
Který názor je správný? Odpověď závisí na tom, jestli se díváme jen na jednotlivé země nebo na svět jako celek.
Ústředním faktem Deatonovy knihy je skutečnost, že v rozvojovém světě, zejména v Asii, během posledních desetiletí uniklo několik miliard lidí ze skutečně zoufalých úrovní chudoby. Tentýž motor, který zvýšil nerovnost v bohatých zemích, srovnal celosvětové hřiště pro miliardy lidí. Pohlédneme-li z dálky a dáme-li, řekněme, Indovi tutéž váhu jako Američanovi či Francouzi, patří posledních 30 let díky zlepšení údělu chudých k nejskvělejším v dějinách lidstva.