8

Evropská dluhová přání

CAMBRIDGE – Vedoucí představitelé eurozóny dál debatují o tom, jak nejlépe oživit hospodářský růst, přičemž lídři Francie a Itálie nyní tvrdí, že sešněrovaný „fiskální kompakt“ eurozóny by se měl uvolnit. Představitelé severních členských států eurozóny zatím nadále prosazují serióznější implementaci strukturální reformy.

V ideálním případě dosáhnou svého obě strany, ale jen obtížně si lze představit konečné řešení, jehož součástí nebude výrazná restrukturalizace dluhů nebo změna termínů pro jejich splacení. Neschopnost evropských politiků zvážit tento scénář klade na Evropskou centrální banku obrovskou zátěž.

Pro loudavé zotavování eurozóny sice existuje mnoho vysvětlení, ale je zřejmé, že se na obzoru rýsuje výrazný převis veřejných i soukromých dluhů. Hrubé zadlužení domácností a finančních institucí vyjádřené jako podíl na národním důchodu je dnes vyšší než před finanční krizí. Nefinanční firemní zadlužení přitom kleslo jen nepatrně. A státní dluhy se samozřejmě prudce zvýšily kvůli sanacím bank a ostrému poklesu daňových příjmů v důsledku recese.

Ano, Evropa také zápolí se stárnutím populace. Země z jihu eurozóny, jako jsou Itálie a Španělsko, trpí rostoucí konkurencí z Číny v textilním průmyslu a lehké průmyslové výrobě. Stejně jako však boom úvěrů maskoval před krizí hlubší strukturální problémy, dnes značně utlumují pokles postkrizová úvěrová omezení.