Malthus, Marx a moderní růst

CAMBRIDGE – Příslib, že každá generace se bude mít lépe než ta předchozí, je fundamentální dogma moderní společnosti. Celkově vzato většina vyspělých ekonomik tento příslib splňuje, jelikož životní úrovně v posledních generacích rostou, vzdor propadům vlivem válek a finančních krizí.

Také v rozvojovém světě naprostá většina lidí začala zažívat vytrvalé zlepšování životních úrovní a velice rychle u nich vznikají podobná růstová očekávání. Promění ale budoucí generace, zejména ve vyspělých zemích, tato očekávání v realitu? Přestože je odpověď nejspíš kladná, rizika negativního vývoje se zdají vyšší než před několika desítkami let.

Všechny předpovědi, že se úděl lidstva zhorší, od Thomase Malthuse po Karla Marxe, se v moderní éře zatím vždy ukázaly jako naprosto mylné. Pokrok techniky doposavad nad překážkami hospodářského růstu vítězí. Periodické změny politické rovnováhy, občas mírumilovné, jindy nikoliv, zajišťují, že velká většina lidí má z rozvoje prospěch, třebaže někteří menší než jiní.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/ndcZZ2I/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.