18

Přehnané zprávy o smrti inflace

CAMBRIDGE – Je éra vysoké inflace navždy pryč? Ve světě pomalého růstu, vysokých dluhů a obrovských distribučních tlaků je otázka, zda inflace zemřela, anebo pouze spí, důležitá. Ano, výrazná institucionální zlepšení týkající se centrálních bank vytvořila vysoké inflaci působivé bariéry. V konečném důsledku se však kredibilita centrální banky do značné míry odvozuje z širšího makroekonomického prostředí, v němž banka působí.

V první polovině 90. let dosahovala roční inflace v Africe v průměru 40%, v Latinské Americe v průměru 230% a v tranzitivních východoevropských ekonomikách 360%. Na počátku 80. let přitom průměrná inflace v rozvinutých zemích činila téměř 10%. Dnes se vysoká inflace zdá tak vzdálená, že k ní řada analytiků přistupuje jako k pouhé teoretické zvláštnosti.

To je však omyl. Bez ohledu na to, nakolik si centrální banky přejí vykreslovat úroveň inflace jako pouhé technokratické rozhodnutí, je to vposledku společenská volba. A některé z tlaků, které v posledních dvou desetiletích pomáhaly inflaci krotit, jsou nyní na ústupu.

Sílící globalizace a technologický pokrok v letech před finanční krizí velmi usnadňovaly centrálním bankám udržovat solidní růst a současně i nízkou inflaci. V 70. letech tomu tak nebylo, neboť stagnující produktivita a rostoucí ceny komodit dělaly z centrálních bankéřů nikoliv hrdiny, nýbrž obětní beránky.