0

50 let od kubánské raketové krize

CAMBRIDGE – Tento měsíc si připomeneme 50. výročí kubánské raketové krize – oněch 13 dní v říjnu 1962, během nichž měl svět pravděpodobně nejblíže k velké jaderné válce. Americký prezident John F. Kennedy veřejně varoval Sovětský svaz, ať nerozmisťuje na Kubě útočné rakety. Sovětský vůdce Nikita Chruščov se však rozhodl Kennedyho červenou čáru kradmo překročit a postavit Američany před hotovou věc. A když pak americký průzkumný letoun rakety objevil, vypukla krize naplno.

Někteří Kennedyho poradci naléhavě vyzývali k leteckému úderu a k invazi za účelem zničení raket. Kennedy mobilizoval vojáky, ale současně získal čas, když ohlásil námořní blokádu Kuby. Krize pominula ve chvíli, kdy se sovětské lodě převážející další rakety obrátily nazpátek a Chruščov souhlasil s odstraněním stávajících raket z ostrova. Jak to popsal tehdejší americký ministr zahraničí Dean Rusk: „Hleděli jsme si upřeně do očí a myslím, že ten druhý prostě ucukl jako první.“

Na první pohled to byl racionální a předvídatelný výsledek. Pokud jde o jaderné zbraně, měly Spojené státy převahu 17:1. Sověty jednoduše přezbrojily.

Přesto USA neprovedly preventivní útok na sovětská raketová sila, která byla relativně zranitelná, poněvadž riziko, že třeba i jen jedna nebo dvě sovětské rakety budou odpáleny na některé americké velkoměsto, postačovalo k odstrašení prvního úderu. Kennedy i Chruščov se navíc obávali, že racionální strategie a opatrná kalkulace by se mohly vymknout kontrole. V jednom ze svých dopisů Kennedymu použil Chruščov pro tento stav svěží příměr: „My ani vy bychom nyní neměli tahat za konce provazu, na kterém jste navázali uzel války.“