0

Držte MMF stranou od Evropy

BUENOS AIRES – Nedávno se nakrátko vynořila „zaručená zpráva“, že Mezinárodní měnový fond dává dohromady balík o objemu 600 miliard eur (803 miliard dolarů), díky němuž by nová italská vláda získala zhruba 18 měsíců času k zavedení nezbytného programu změn. Kromě velikosti balíku by se taková pomoc nijak nelišila od standardního reformního programu MMF – takového, jaký jsme si zvykli vídat (a kritizovat) v rozvojovém světě. Je tu však jeden zásadní rozdíl: Itálie je součástí vybraného klubu, který nepotřebuje záchranné fondy zvenčí.

Programy pro okraj eurozóny byly až dosud vedené a z největší části financované evropskými vládami, přičemž MMF na ně sice finančně přispíval, ale jinak se choval spíše jako externí konzultant – jako třetí strana, která sděluje klientovi nepříjemné věci, zatímco všichni ostatní v místnosti upřeně hledí do podlahy.

Snaha přilákat do Evropy prostředky z mnoha různých stran naproti tomu vyšla nepokrytě najevo během listopadové výzvy ministrů financí členských zemí eurozóny, aby MMF navýšil své zdroje – nejlépe prostřednictvím bilaterálních půjček generujících dluh –, a mohl tak „těsněji spolupracovat“ s Evropským nástrojem finanční stability. To znamená, že jepičí zprávu o mamutím balíku MMF pro Itálii, který se měl financovat převážně z neevropských peněz, lze pokládat za jakýsi bod zvratu: Itálie sice možná nikdy takový balík neobdrží, ale zdá se, že Evropa je nyní odhodlaná řešit své problémy pomocí peněz druhých.

Existují nejméně tři důvody, proč by měl MMF tomuto tlaku odolat a zdržet se rozšiřování svého (už tak vysokého) angažmá v Evropě.