Chvíle pravdy nastala. Evropská unie musí 17. prosince rozhodnout, zda zahájí přístupové rozhovory s Tureckem. Je dnešní unie připravena obrátit kurz, který před čtyřmi desítkami let poprvé vytyčili takoví titáni jako Charles de Gaulle a Konrad Adenauer?
Když evropské hlavy států a předsedové vlád dospěli v roce 1999 k závěru, že „Turecko je kandidátská země směřující ke vstupu do unie na základě stejných kritérií, jež platí pro ostatní kandidátské státy“, učinili tak s plným vědomím všech argumentů pro i proti členství Turecka v EU. Totéž platí o rozhodnutí, které učinili o tři roky později, když přislíbili, že zahájí vstupní rozhovory, pokud v prosinci 2004 shledají, že Turecko splňuje politická kritéria, a pokud to doporučí Evropská komise. To druhé se v říjnu stalo.
Když komise své doporučení tlumočila, zdůraznila dosažený pokrok Turecka a zároveň naznačila, ve kterých oblastech je třeba vynaložit větší úsilí. Závěry komise byly nicméně jasné: komise „má za to, že Turecko dostatečně splňuje politická kritéria, a doporučuje, aby byla zahájena přístupová jednání“. Pokud by nyní vedoucí evropští činitelé se zahájením přístupových rozhovorů váhali, nejenže by se dostali do rozporu s vlastními předchozími rozhodnutími, ale dopustili by se také jasného porušení opakovaných politických závazků unie vůči Turecku.
Chvíle pravdy nastala. Evropská unie musí 17. prosince rozhodnout, zda zahájí přístupové rozhovory s Tureckem. Je dnešní unie připravena obrátit kurz, který před čtyřmi desítkami let poprvé vytyčili takoví titáni jako Charles de Gaulle a Konrad Adenauer?
Když evropské hlavy států a předsedové vlád dospěli v roce 1999 k závěru, že „Turecko je kandidátská země směřující ke vstupu do unie na základě stejných kritérií, jež platí pro ostatní kandidátské státy“, učinili tak s plným vědomím všech argumentů pro i proti členství Turecka v EU. Totéž platí o rozhodnutí, které učinili o tři roky později, když přislíbili, že zahájí vstupní rozhovory, pokud v prosinci 2004 shledají, že Turecko splňuje politická kritéria, a pokud to doporučí Evropská komise. To druhé se v říjnu stalo.
Když komise své doporučení tlumočila, zdůraznila dosažený pokrok Turecka a zároveň naznačila, ve kterých oblastech je třeba vynaložit větší úsilí. Závěry komise byly nicméně jasné: komise „má za to, že Turecko dostatečně splňuje politická kritéria, a doporučuje, aby byla zahájena přístupová jednání“. Pokud by nyní vedoucí evropští činitelé se zahájením přístupových rozhovorů váhali, nejenže by se dostali do rozporu s vlastními předchozími rozhodnutími, ale dopustili by se také jasného porušení opakovaných politických závazků unie vůči Turecku.