Chvíle pravdy nastala. Evropská unie musí 17. prosince rozhodnout, zda zahájí přístupové rozhovory s Tureckem. Je dnešní unie připravena obrátit kurz, který před čtyřmi desítkami let poprvé vytyčili takoví titáni jako Charles de Gaulle a Konrad Adenauer?
Když evropské hlavy států a předsedové vlád dospěli v roce 1999 k závěru, že „Turecko je kandidátská země směřující ke vstupu do unie na základě stejných kritérií, jež platí pro ostatní kandidátské státy“, učinili tak s plným vědomím všech argumentů pro i proti členství Turecka v EU. Totéž platí o rozhodnutí, které učinili o tři roky později, když přislíbili, že zahájí vstupní rozhovory, pokud v prosinci 2004 shledají, že Turecko splňuje politická kritéria, a pokud to doporučí Evropská komise. To druhé se v říjnu stalo.
Když komise své doporučení tlumočila, zdůraznila dosažený pokrok Turecka a zároveň naznačila, ve kterých oblastech je třeba vynaložit větší úsilí. Závěry komise byly nicméně jasné: komise „má za to, že Turecko dostatečně splňuje politická kritéria, a doporučuje, aby byla zahájena přístupová jednání“. Pokud by nyní vedoucí evropští činitelé se zahájením přístupových rozhovorů váhali, nejenže by se dostali do rozporu s vlastními předchozími rozhodnutími, ale dopustili by se také jasného porušení opakovaných politických závazků unie vůči Turecku.
To continue reading, please log in or enter your email address.
To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.
Chvíle pravdy nastala. Evropská unie musí 17. prosince rozhodnout, zda zahájí přístupové rozhovory s Tureckem. Je dnešní unie připravena obrátit kurz, který před čtyřmi desítkami let poprvé vytyčili takoví titáni jako Charles de Gaulle a Konrad Adenauer?
Když evropské hlavy států a předsedové vlád dospěli v roce 1999 k závěru, že „Turecko je kandidátská země směřující ke vstupu do unie na základě stejných kritérií, jež platí pro ostatní kandidátské státy“, učinili tak s plným vědomím všech argumentů pro i proti členství Turecka v EU. Totéž platí o rozhodnutí, které učinili o tři roky později, když přislíbili, že zahájí vstupní rozhovory, pokud v prosinci 2004 shledají, že Turecko splňuje politická kritéria, a pokud to doporučí Evropská komise. To druhé se v říjnu stalo.
Když komise své doporučení tlumočila, zdůraznila dosažený pokrok Turecka a zároveň naznačila, ve kterých oblastech je třeba vynaložit větší úsilí. Závěry komise byly nicméně jasné: komise „má za to, že Turecko dostatečně splňuje politická kritéria, a doporučuje, aby byla zahájena přístupová jednání“. Pokud by nyní vedoucí evropští činitelé se zahájením přístupových rozhovorů váhali, nejenže by se dostali do rozporu s vlastními předchozími rozhodnutími, ale dopustili by se také jasného porušení opakovaných politických závazků unie vůči Turecku.
To continue reading, please log in or enter your email address.
To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.