6

Rozum a konec chudoby

WASHINGTON – Světová banka si stanovila dva nové cíle: ukončit do roku 2030 extrémní a chronickou chudobu ve světě a prosazovat společnou prosperitu definovanou jako zlepšení situace nejchudších 40% populace v každé společnosti. Když nyní Otevřená pracovní skupina Valného shromáždění OSN pro trvale udržitelné rozvojové cíle tyto úkoly v boji proti chudobě schválila, při debatě, jak toho dosáhnout, opět vyvstala stará otázka: Rozšíří se přínosy hospodářského růstu samovolně do všech segmentů společnosti, anebo potřebujeme cílenou přerozdělovací politiku?

Mnozí lidé setrvávají v táboře zastánců všemocného růstu pouze kvůli chybné dedukci a na rozdíl od zapálených ideologů je lze přesvědčit o mylnosti jejich stanoviska. Proto je druhý cíl Světové banky, tedy prosazovat společnou prosperitu, důležitý nejen sám o sobě, ale i jako nezbytný doplněk cíle skoncovat s chudobou.

S vědomím, že určitá „frikční“ chudoba bude v příštích dvou desetiletích zákonitě přetrvávat, si Světová banka vytkla oficiální cíl snížit podíl lidí žijících pod hranicí chudoby – definované jako denní spotřeba na osobu v hodnotě nižší než 1,25 dolaru (měřeno podle parity kupní síly) – na méně než 3%.

Výzkum Světové banky předpovídá, že pokud všechny země porostou stejným tempem jako v posledních 20 letech beze změny distribuce příjmů, klesne míra chudoby ve světě ze 17,7% v roce 2010 na 7,7% do roku 2030. Kdyby ekonomiky rostly rychleji, totiž průměrným tempem zaznamenaným v prvních letech nového tisíciletí, klesla by míra chudoby na 5,5%.