10

Krátkozrakost evropského pohledu shora dolů

MNICHOV – Francouzský státník Georges Clemenceau proslul výrokem, že „generálové vždy vedou minulou válku“. Totéž bychom dnes, v dozvucích krize eura, mohli říct o Evropské unii, která se chce opřít o pevnější institucionální základ.

EU prochází zásadními změnami, z nichž mnohé unikají větší pozornosti, vzhledem k převažující soustředěnosti na velké reformy prováděné shora dolů. Evropští činitelé jako by změny nevnímali, nemají-li podobu eurobondů, nových evropských smluv či zvratů v politice německé kancléřky Angely Merkelové. Existují však pádné důvody pro drobné kroky vycházející z tržních mechanismů.

Posedlost Evropy reformami prováděnými shora vychází z převládajících rozborů příčin krize eura. Většina lidí v Německu, Nizozemsku a Finsku destabilizaci eurozóny a následně EU dává za vinu přemrštěným veřejným výdajům a nedostatečné regulaci v zemích jako Řecko, Španělsko a Kypr.

Poněkud jemnější analýza má za to, že za problematické výdaje těchto zemí nese odpovědnost samotné euro. Uniformní měnová politika Evropské centrální banky vytvořila v eurozóně destabilizační nevyváženosti. V jižní Evropě, kde vlády i domácnosti díky laciným úvěrům hýřily, byly úrokové sazby příliš nízké, zatímco v Německu, už beztak zatíženém břemenem znovusjednocení, byly jistě příliš vysoké.