2

Americký rozvrat kvůli dluhovému stropu

NEW YORK – Když krize řeckého suverénního dluhu ohrožovala přežití eura, představitelé USA volali svým evropským protějškům, aby dali najevo ohromení z jejich neschopnosti problém řešit. Teď se role otočily a příjemci takových telefonátů jsou američtí lídři. Nejčerstvější hrozba americké platební neschopnosti byla zažehnána, ale jen načas. Další bitva je na obzoru zkraje příštího roku, kdy bude potřeba dluhový strop americké vlády zvýšit znovu.

V Evropě se všeobecně má za to, že jádrem krize na kontinentu je absence politické unie, která se považuje za podmínku nezbytnou pro sdílení dluhových povinností, a tedy usazení eura na pevný základ. Americká krize ale ukazuje, že politická unie není při řízení suverénního dluhu všelékem. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů týdny vyhrožovali, že vládu nechají v nucené odstávce, čímž jí znemožní rozšířit svou pravomoc půjčovat si i po termínu připadajícím na 17. říjen, s cílem zpochybnit zákony schválené celým Kongresem a potvrzené Nejvyšším soudem.

Hlavním pramenem neshod v eurozóně je to, jak vznikly dluhy, které je třeba refinancovat – tedy jestli byly v rozporu s dohodnutými dluhovými mantinely. Ve Spojených státech je jablkem sváru účel, jemuž budou dané prostředky sloužit. Tento rozdíl je v posledku druhořadý a neměl by nám zastínit, co je tu skutečně v sázce: demokratická samospráva ve věku vysokých veřejných dluhů.

Roku 1773 takzvaní Synové svobody uspořádali Bostonský čajový dýchánek pod heslem: „Ne zdanění bez zastoupení.“ Zakladatelé USA zřetelně pokládali legislativní kontrolu nad rozpočtem za stěžejní pilíř demokratické vlády.