2

Merkelová v americkém hledáčku

BERLÍN – Němci donedávna vtipkovali, že záliba kancléřky Angely Merkelové v komunikaci přes pomíjivé textové zprávy prakticky znamená konec tradiční historiografie. Jenže přinejmenším americké zpravodajské služby zřejmě celý průběh zákulisní komunikace – v Berlíně i jinde – zaznamenaly.

Americký prezident Barack Obama a jeho administrativa bohužel stále nepochopili rozsah a závažnost újmy, již utrpěla americká věrohodnost mezi evropskými spojenci. Problém není v tom, že se země vzájemně špehují (to dělají všechny). Nejpustošivější je rozsah sběru informací tajnými službami USA a přístup Ameriky ke spojencům.

Dřívější transatlantické spory nad rozmanitými tématy jako změna klimatu, osoby zadržované v zálivu Guantánamo či válka v Iráku odhalily poruchu ve vzájemném porozumění, občas vycházející z prudkých rozepří, jak nejlépe dosáhnout určitých společných cílů. Odposlouchávací krize a další znepokojivá odhalení od bývalého smluvního spolupracovníka americké zpravodajské agentury Edwarda J. Snowdena ale poukazují na hlubší problém: krizi vzájemné nedůvěry, u níž hrozí, že přeroste ve vážnou transatlantickou roztržku v době, kdy je užší politická, ekonomická a bezpečnostní spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy potřebná víc než kdy dřív.

Pro přátelské vztahy mezi demokratickými státy zřejmě neexistuje nic destruktivnějšího než chování, jež ztrapní spojence na jeho domácí scéně. Vždyť právě Merkelová se snažila zklidnit zčeřené vody, když skandál NSA letos v létě poprvé zasáhl Evropu. Proto je pro ni údajný americký odposlech jejího mobilního telefonu tak drtivý, osobně i politicky.