BERLÍN – Němci donedávna vtipkovali, že záliba kancléřky Angely Merkelové v komunikaci přes pomíjivé textové zprávy prakticky znamená konec tradiční historiografie. Jenže přinejmenším americké zpravodajské služby zřejmě celý průběh zákulisní komunikace – v Berlíně i jinde – zaznamenaly.
Americký prezident Barack Obama a jeho administrativa bohužel stále nepochopili rozsah a závažnost újmy, již utrpěla americká věrohodnost mezi evropskými spojenci. Problém není v tom, že se země vzájemně špehují (to dělají všechny). Nejpustošivější je rozsah sběru informací tajnými službami USA a přístup Ameriky ke spojencům.
Dřívější transatlantické spory nad rozmanitými tématy jako změna klimatu, osoby zadržované v zálivu Guantánamo či válka v Iráku odhalily poruchu ve vzájemném porozumění, občas vycházející z prudkých rozepří, jak nejlépe dosáhnout určitých společných cílů. Odposlouchávací krize a další znepokojivá odhalení od bývalého smluvního spolupracovníka americké zpravodajské agentury Edwarda J. Snowdena ale poukazují na hlubší problém: krizi vzájemné nedůvěry, u níž hrozí, že přeroste ve vážnou transatlantickou roztržku v době, kdy je užší politická, ekonomická a bezpečnostní spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy potřebná víc než kdy dřív.
BERLÍN – Němci donedávna vtipkovali, že záliba kancléřky Angely Merkelové v komunikaci přes pomíjivé textové zprávy prakticky znamená konec tradiční historiografie. Jenže přinejmenším americké zpravodajské služby zřejmě celý průběh zákulisní komunikace – v Berlíně i jinde – zaznamenaly.
Americký prezident Barack Obama a jeho administrativa bohužel stále nepochopili rozsah a závažnost újmy, již utrpěla americká věrohodnost mezi evropskými spojenci. Problém není v tom, že se země vzájemně špehují (to dělají všechny). Nejpustošivější je rozsah sběru informací tajnými službami USA a přístup Ameriky ke spojencům.
Dřívější transatlantické spory nad rozmanitými tématy jako změna klimatu, osoby zadržované v zálivu Guantánamo či válka v Iráku odhalily poruchu ve vzájemném porozumění, občas vycházející z prudkých rozepří, jak nejlépe dosáhnout určitých společných cílů. Odposlouchávací krize a další znepokojivá odhalení od bývalého smluvního spolupracovníka americké zpravodajské agentury Edwarda J. Snowdena ale poukazují na hlubší problém: krizi vzájemné nedůvěry, u níž hrozí, že přeroste ve vážnou transatlantickou roztržku v době, kdy je užší politická, ekonomická a bezpečnostní spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy potřebná víc než kdy dřív.