1

Vlastní třída pro infrastrukturu

PEKING – Po několika měsících neuspokojivých hospodářských ukazatelů zveřejnila čínská Státní rada „ministimulační“ balík zaměřený na výstavbu sociálního bydlení a rozšiřování železnic. Toto rozhodnutí přišlo měsíc po prohlášení premiéra Li Kche-čchianga, že si Čína stanovila cíl ročního růstu ve výši „kolem 7,5%“ – což se rovná loňskému cíli. Podstata je zřejmá: dlouhodobým cílem pro Čínu sice zůstává růst tažený spotřebou, avšak jako klíčový hnací motor čínské ekonomiky bude i nadále – alespoň v krátkodobém výhledu – sloužit infrastruktura.

Čína samozřejmě není jedinou ekonomikou, která svůj hospodářský růst opírá o investice do infrastruktury. Světová banka odhaduje, že tyto investice představovaly v letech 2001-2005 téměř polovinu zrychlení hospodářského růstu v subsaharské Africe.

Podle banky odpovídá desetiprocentní zvýšení investic do infrastruktury růstu HDP o 1%. Tyto investice současně vytvářejí pracovní místa, a to jak krátkodobě vytvářením poptávky po materiálech a pracovní síle, tak i dlouhodobě v sektoru souvisejících služeb. Například každých 100 milionů dolarů investovaných do údržby venkovských silnic se přetaví odhadem ve 25 000-50 000 pracovních příležitostí.

V Číně jsou však tyto přínosy rozředěné kvůli přehnané odkázanosti na veřejné financování. V posledních letech pocházelo ze soukromého kapitálu méně než 0,03% čínských investic do infrastruktury, které dosahovaly zhruba 9% HDP.