FRANKFURT – Evropská centrální banka stojí uprostřed velkého a riskantního experimentu. Klíčové úrokové sazby se už šest let pohybují kolem nuly. Finanční trhy jsou zaplavené likviditou. Krizové řízení vedlo k velkým tržním pokřivením, kdy výkonnost některých segmentů už nelze vysvětlit základními ekonomickými daty. Nezamýšlené důsledky této politiky jsou stále patrnější – a s ukončením ultravolné měnové politiky, kterou Federální rezervní systém přijal po roce 2008, budou vidět ještě víc.
Přesto krize v Evropě ani zdaleka neskončila, jak dokládají červnové a zářijové rozhodnutí Rady guvernérů Evropské centrální banky. Je to odraz dvou faktorů: příliš malých ambicí při provádění nezbytných korekcí v účetní bilanci a malého pokroku – ve Francii a Itálii přímo zanedbatelného – při restrukturalizaci evropských národních ekonomik.
Rozhodnutí ECB vystupňovat měnový stimul by se proto mělo pokládat za akt zoufalství. Klíčová sazba ECB klesla na 0,05%, depozitní sazba je záporná a cílené dlouhodobější refinanční operace mají podpořit banky, aby půjčovaly peníze. Trh cenných papírů zajištěných aktivy (ABS) se má navíc oživit jejich nákupem. Cílem toho všeho je zaplavit trhy, navýšit účetní bilanci eurosystému o 700 miliard eur a vrátit se k objemu účetní bilance zaznamenanému na počátku roku 2012.
FRANKFURT – Evropská centrální banka stojí uprostřed velkého a riskantního experimentu. Klíčové úrokové sazby se už šest let pohybují kolem nuly. Finanční trhy jsou zaplavené likviditou. Krizové řízení vedlo k velkým tržním pokřivením, kdy výkonnost některých segmentů už nelze vysvětlit základními ekonomickými daty. Nezamýšlené důsledky této politiky jsou stále patrnější – a s ukončením ultravolné měnové politiky, kterou Federální rezervní systém přijal po roce 2008, budou vidět ještě víc.
Přesto krize v Evropě ani zdaleka neskončila, jak dokládají červnové a zářijové rozhodnutí Rady guvernérů Evropské centrální banky. Je to odraz dvou faktorů: příliš malých ambicí při provádění nezbytných korekcí v účetní bilanci a malého pokroku – ve Francii a Itálii přímo zanedbatelného – při restrukturalizaci evropských národních ekonomik.
Rozhodnutí ECB vystupňovat měnový stimul by se proto mělo pokládat za akt zoufalství. Klíčová sazba ECB klesla na 0,05%, depozitní sazba je záporná a cílené dlouhodobější refinanční operace mají podpořit banky, aby půjčovaly peníze. Trh cenných papírů zajištěných aktivy (ABS) se má navíc oživit jejich nákupem. Cílem toho všeho je zaplavit trhy, navýšit účetní bilanci eurosystému o 700 miliard eur a vrátit se k objemu účetní bilance zaznamenanému na počátku roku 2012.