7

Nastartování evropské ekonomiky

PAŘÍŽ – Před ne tak dávnou dobou by se zmínka o rozdávání peněz Evropskou centrální bankou vládám nebo přímo občanům – takzvané “vrtulníkové peníze“ – zdála bizarní. Dnes však překvapivě velké množství ekonomů hlavního proudu a středových politiků podporuje tuto myšlenku měnového financování jako stimulačního opatření v jiné formě.

Představuje to tolik potřebnou změnu v konverzaci – takovou, která (konečně) klade důraz kolmo na stimulaci poptávky evropské ekonomiky. Po letech strnulého růstu oslabující nezaměstnanosti by se měly zvážit všechny možnosti, bez ohledu na jejich nekonvenčnost.

Referendum ve Velké Británii o rozhodnutí opustit EU argument pro větší stimulus a nekonvenčnější opatření v Evropě pouze posiluje. Pokud bude velká část obyvatel EU podporovat pokračující politickou integraci, je silný ekonomický růst kritický.

Jak ukazuje výzkum od McKinsey Global Institute (MGI), navzdory odvážnému kvantitativnímu uvolňování a rekordně nízkým úrokovým sazbám – ECB byla první velká centrální banka, která v roce 2014 představila negativní úrokové sazby – pokračuje anemická poptávka ve zbrzďování růstu HDP napříč Evropou. V mnoha zemích EU byla téměř dekádu nezaměstnaná více než čtvrtina populace a politická nespokojenost se přetavuje v extremismus. Nejistota a proměnlivost na finančních trzích v situaci po Brexitu poptávku poškodí ještě více.