Vědci dlouho očekávali rozšíření chřipkového viru z divokých ptáků na člověka - což se zřejmě právě děje v Asii - a vznik pandemie. Málokdo ale předvídal loňskou epidemii onemocnění SARS, zápalu plic způsobeného
coronavirem.
Před rokem 2003 se coronaviry, spojované zejména s rýmou, řadily na spodní příčky v seznamu závažných lidských nemocí. Už dlouho jsme ale věděli, že u domácích zvířat mohou coronaviry způsobovat děsivá onemocnění. Prostě jsme se z toho nepoučili.
Události několika posledních desetiletí - přenos virů AIDS z opice na člověka a jejich následné celosvětové rozšíření je jedním z mnoha příkladů - nás měly přesvědčit, že co se týče nemocí, dojde vždy k něčemu nečekanému. Ostatně, ,,přeskakování" virů z volně žijících zvířat na člověka je běžnější, než si rádi myslíváme.
Existují nejrůznější typy kmenů či varianty virů - srovnatelně s existencí psa v podobě různých plemen. Zvěrolékaři a zemědělci už dlouho vědí, že coronavirus dokáže zabít 90 a více procent nedospělých prasat. Méně známý je fakt, že kočky a psi jsou nakaženi coronavirem, který může být příčinou onemocnění i u prasat.
Kočičí coronavirus může u koček vyvolat smrtelné břišní onemocnění, zatímco některé kmeny coronaviru kuřat způsobují nejen bronchitidu, ale také onemocnění ledvin. Tam, kde do hry vstupují viry - ostatně pro baktérie platí totéž -, jednoduše není na místě lhostejnost.
Poháněna potřebou nacházet další zdroje obživy, evoluce - jak mikrobů, tak člověka - vyžaduje posouvání hranic, vykročení o něco dál než včera nebo vloni. Lidé si na rozdíl od ostatních tvorů také mohou
přát
získat všeho víc. Ať je důvod jakýkoliv, uzurpujeme si životní prostor ostatních tvorů, například kácením lesů.
Jak se přibližujeme k ostatním zvířatům, jejich viry se přibližují k nám. Výsledek může být tentýž, jestliže divoká zvířata lovíme, vězníme a obchodujeme s nimi, což se v případě cibetek jeví jako scénář, který vyústil v SARS u člověka.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Je-li virus se svým hostitelem ve styku po velmi dlouhou dobu, mutuje do podoby, která dobře roste, aniž by svého hostitele usmrtila, což by z evolučního hlediska byl nesmyslný výsledek. Dobře pochopeným příkladem jsou chřipkové viry u volně žijících ptáků, kdy virus způsobuje infekce, které není lehké zjistit.
Když se ale virus chřipky přenese řekněme z kachen na kuřata, může to vést ke smrtelným následkům. Virus není kuřeti přizpůsoben a některé kmeny viru ,,zešílí".
Je možné, že coronavirus SARS nezpůsobuje u svých přirozených zvířecích hostitelů žádné závažné onemocnění. Náš problém vznikl, když jsme ,,pěstováním" cibetkovitých šelem a jiných zvířat umožnili viru, aby se ze svého obvyklého prostředí přesunul na nás.
Mnoho lidských nemocí tu s námi není příliš dlouho, snad jen deset až dvacet tisíc let. Nejpravděpodobnější je, že viry pocházejí z divokých zvířat, jejichž životní prostor jsme zabírali. Jinými slovy, nástup SARS nebyl žádnou novinkou.
U dvou procent lidí, jimž byly v roce 2001 - rok před prvním výskytem onemocnění - odebrány vzorky krve, odhalili čínští vědci protilátky vůči virům podobným těm, jež způsobují SARS. Mnozí obchodníci se zvířaty testovaní roku 2003 na tržišti v epicentru nástupu nemoci SARS také měli protilátky - opět bez onemocnění v anamnéze. To prokazuje, že virus SARS mezidruhově ,,přeskočil" ze zvířat na člověka i při jiných příležitostech, a to bez negativních následků.
Odlišnost událostí konce roku 2002 byla zřejmě v tom, že se lidé nakazili variantou, která ,,zešílela" a příliš rozsáhle u člověka rostla. Byla to smůla. Je také možné, že - opět náhodně - neškodný virus SARS od cibetek zmutoval
poté
, co infikoval člověka, a stal se prudce nakažlivým.
Jsou známé oba aspekty tohoto scénáře, jak přechod viru na cizího hostitele, tak jeho následná mutace do zničující formy. Vodní ptactvo běžně šíří virus chřipky mezi kuřata, ačkoliv důsledky obvykle nejsou vážné. Příležitostně však virus mutuje do smrtelné podoby, která zapříčiní smrt téměř 100% obětí. Kuřata v některých částech Asie právě decimuje vysoce virulentní chřipkový virus tohoto druhu.
Tento chřipkový virus také ,,přeskočil" na ty, kdo se o kuřata starají, a usmrtil je. Chřipkové viry zdomácnělé u člověka po několik desítek let, pocházejí z ptačích virů. Zdravotnické orgány mají chronický strach z toho, že náhodou zmutuje další ptačí virus chřipky a že jeho šíření od člověka k člověku přeroste v globální pandemii.
Onemocnění SARS se u lidí nemuselo rozšířit tak, jak se stalo (vyžádalo si životy 800 lidí a zpustošilo ekonomiky), kdyby byl problém předem otevřeně přiznán a od počátku se angažovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Obdobná selhání zhoršila důsledky dnešní epidemie ptačí chřipky ve Vietnamu, Thajsku a dalších regionech. V některé země, v nichž se nachází nejvíce virů s potenciálem ,,mezidruhově přeskočit", nemá svět důvěru, neboť jsou špatně připravené politicky, sociálně i institucionálně.
Lidstvo bude nadále překračovat existující hranice, ať už z nezbytnosti, zvědavosti, pro zábavu nebo z chamtivosti, a proto nepochybně dojde k dalším mezidruhovým přenosům virů. Musíme důvěřovat WHO a jejím partnerům, že nám přispěchají na pomoc, jak naprosto obdivuhodně učinili v případě SARS. Avšak ti, kdo se zabývají humánním a veterinárním lékařstvím, nesmějí nadále zůstávat odloučeni. Nedávné události jasně prokázaly, co jsme už věděli - totiž že lidské a zvířecí viry se navzájem nevylučují.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The most successful development stories almost always involve major shifts in the sources of economic growth, which in turn allow economies to reinvent themselves out of necessity or by design. In China, the interplay of mounting external pressures, lagging household consumption, and falling productivity will increasingly shape China’s policy choices in the years ahead.
explains why the Chinese authorities should switch to a consumption- and productivity-led growth model.
Designing a progressive anti-violence strategy that delivers the safety for which a huge share of Latin Americans crave is perhaps the most difficult challenge facing many of the region’s governments. But it is also the most important.
urge the region’s progressives to start treating security as an essential component of social protection.
Vědci dlouho očekávali rozšíření chřipkového viru z divokých ptáků na člověka - což se zřejmě právě děje v Asii - a vznik pandemie. Málokdo ale předvídal loňskou epidemii onemocnění SARS, zápalu plic způsobeného coronavirem. Před rokem 2003 se coronaviry, spojované zejména s rýmou, řadily na spodní příčky v seznamu závažných lidských nemocí. Už dlouho jsme ale věděli, že u domácích zvířat mohou coronaviry způsobovat děsivá onemocnění. Prostě jsme se z toho nepoučili.
Události několika posledních desetiletí - přenos virů AIDS z opice na člověka a jejich následné celosvětové rozšíření je jedním z mnoha příkladů - nás měly přesvědčit, že co se týče nemocí, dojde vždy k něčemu nečekanému. Ostatně, ,,přeskakování" virů z volně žijících zvířat na člověka je běžnější, než si rádi myslíváme.
Existují nejrůznější typy kmenů či varianty virů - srovnatelně s existencí psa v podobě různých plemen. Zvěrolékaři a zemědělci už dlouho vědí, že coronavirus dokáže zabít 90 a více procent nedospělých prasat. Méně známý je fakt, že kočky a psi jsou nakaženi coronavirem, který může být příčinou onemocnění i u prasat.
Kočičí coronavirus může u koček vyvolat smrtelné břišní onemocnění, zatímco některé kmeny coronaviru kuřat způsobují nejen bronchitidu, ale také onemocnění ledvin. Tam, kde do hry vstupují viry - ostatně pro baktérie platí totéž -, jednoduše není na místě lhostejnost.
Poháněna potřebou nacházet další zdroje obživy, evoluce - jak mikrobů, tak člověka - vyžaduje posouvání hranic, vykročení o něco dál než včera nebo vloni. Lidé si na rozdíl od ostatních tvorů také mohou přát získat všeho víc. Ať je důvod jakýkoliv, uzurpujeme si životní prostor ostatních tvorů, například kácením lesů.
Jak se přibližujeme k ostatním zvířatům, jejich viry se přibližují k nám. Výsledek může být tentýž, jestliže divoká zvířata lovíme, vězníme a obchodujeme s nimi, což se v případě cibetek jeví jako scénář, který vyústil v SARS u člověka.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Je-li virus se svým hostitelem ve styku po velmi dlouhou dobu, mutuje do podoby, která dobře roste, aniž by svého hostitele usmrtila, což by z evolučního hlediska byl nesmyslný výsledek. Dobře pochopeným příkladem jsou chřipkové viry u volně žijících ptáků, kdy virus způsobuje infekce, které není lehké zjistit.
Když se ale virus chřipky přenese řekněme z kachen na kuřata, může to vést ke smrtelným následkům. Virus není kuřeti přizpůsoben a některé kmeny viru ,,zešílí".
Je možné, že coronavirus SARS nezpůsobuje u svých přirozených zvířecích hostitelů žádné závažné onemocnění. Náš problém vznikl, když jsme ,,pěstováním" cibetkovitých šelem a jiných zvířat umožnili viru, aby se ze svého obvyklého prostředí přesunul na nás.
Mnoho lidských nemocí tu s námi není příliš dlouho, snad jen deset až dvacet tisíc let. Nejpravděpodobnější je, že viry pocházejí z divokých zvířat, jejichž životní prostor jsme zabírali. Jinými slovy, nástup SARS nebyl žádnou novinkou.
U dvou procent lidí, jimž byly v roce 2001 - rok před prvním výskytem onemocnění - odebrány vzorky krve, odhalili čínští vědci protilátky vůči virům podobným těm, jež způsobují SARS. Mnozí obchodníci se zvířaty testovaní roku 2003 na tržišti v epicentru nástupu nemoci SARS také měli protilátky - opět bez onemocnění v anamnéze. To prokazuje, že virus SARS mezidruhově ,,přeskočil" ze zvířat na člověka i při jiných příležitostech, a to bez negativních následků.
Odlišnost událostí konce roku 2002 byla zřejmě v tom, že se lidé nakazili variantou, která ,,zešílela" a příliš rozsáhle u člověka rostla. Byla to smůla. Je také možné, že - opět náhodně - neškodný virus SARS od cibetek zmutoval poté , co infikoval člověka, a stal se prudce nakažlivým.
Jsou známé oba aspekty tohoto scénáře, jak přechod viru na cizího hostitele, tak jeho následná mutace do zničující formy. Vodní ptactvo běžně šíří virus chřipky mezi kuřata, ačkoliv důsledky obvykle nejsou vážné. Příležitostně však virus mutuje do smrtelné podoby, která zapříčiní smrt téměř 100% obětí. Kuřata v některých částech Asie právě decimuje vysoce virulentní chřipkový virus tohoto druhu.
Tento chřipkový virus také ,,přeskočil" na ty, kdo se o kuřata starají, a usmrtil je. Chřipkové viry zdomácnělé u člověka po několik desítek let, pocházejí z ptačích virů. Zdravotnické orgány mají chronický strach z toho, že náhodou zmutuje další ptačí virus chřipky a že jeho šíření od člověka k člověku přeroste v globální pandemii.
Onemocnění SARS se u lidí nemuselo rozšířit tak, jak se stalo (vyžádalo si životy 800 lidí a zpustošilo ekonomiky), kdyby byl problém předem otevřeně přiznán a od počátku se angažovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Obdobná selhání zhoršila důsledky dnešní epidemie ptačí chřipky ve Vietnamu, Thajsku a dalších regionech. V některé země, v nichž se nachází nejvíce virů s potenciálem ,,mezidruhově přeskočit", nemá svět důvěru, neboť jsou špatně připravené politicky, sociálně i institucionálně.
Lidstvo bude nadále překračovat existující hranice, ať už z nezbytnosti, zvědavosti, pro zábavu nebo z chamtivosti, a proto nepochybně dojde k dalším mezidruhovým přenosům virů. Musíme důvěřovat WHO a jejím partnerům, že nám přispěchají na pomoc, jak naprosto obdivuhodně učinili v případě SARS. Avšak ti, kdo se zabývají humánním a veterinárním lékařstvím, nesmějí nadále zůstávat odloučeni. Nedávné události jasně prokázaly, co jsme už věděli - totiž že lidské a zvířecí viry se navzájem nevylučují.