5

Soudný den pro eurozónu

MNICHOV – Evropa a svět dychtivě čekají na 12. září, kdy má německý Ústavní soud rozhodnout o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), navrhovaném trvalém nástupci současného nouzového nástroje pro poskytování půjček s názvem Evropský mechanismus finanční stability. Soud musí rozhodnout o podnětu německých navrhovatelů, podle nichž by legislativa zavádějící ESM byla v rozporu s německým Grundgesetz (ústavou). Rozhodne-li soud ve prospěch navrhovatelů, požádá zároveň německého prezidenta, aby smlouvu o ESM nepodepisoval, přestože už ji ratifikoval německý Bundestag.

Na všech stranách panují z blížícího se rozhodnutí vážné obavy. Investoři mají strach, že soud by se mohl postavit proti ESM a oni by pak museli nést ztráty ze svých špatných investic. Daňoví poplatníci a důchodci v evropských zemích, jejichž ekonomika je stále solidní, se obávají, že soud by mohl vydláždit cestu k socializaci dluhů eurozóny a naložit jim na bedra zátěž v podobě ztrát zmíněných investorů.

Navrhovatelé reprezentují celé politické spektrum včetně strany Levice, poslance za Křesťansko-sociální unii Petera Gauweilera nebo ministryně spravedlnosti v bývalé sociálně-demokratické vládě kancléře Gerharda Schrödera Herty Däublerové-Gmelinové, která na podporu svého podnětu shromáždila desetitisíce podpisů. Mezi navrhovateli figuruje i skupina bývalých profesorů ekonomie a práva nebo další skupina „obyčejných občanů“, jejichž jednotlivá podání vybral soud jako příklad.

Navrhovatelé vznesli proti ESM několik námitek. Za prvé tvrdí, že mechanismus porušuje klauzuli o neposkytování pomoci (článek 125) zakotvenou v Maastrichtské smlouvě. Německo souhlasilo s tím, že se zřekne německé marky, pokud vznik nové měnové oblasti nepovede k přímé či nepřímé socializaci dluhů jejích členů, čímž se zamezí tomu, aby z fondů EU putovala jakákoliv finanční pomoc do států, jimž hrozí bankrot. Nová měna byla koncipována spíše jako účetní jednotka pro ekonomickou směnu, která nebude mít vůbec žádný dopad na rozdělení bohatství.