0

Soud nad Bushovými vojenskými tribunály

Velká Británie zůstává i nadále nejoddanějsím stoupencem Spojených států ve válce proti Iráku a podpora premiéra Tonyho Blaira v této souvislosti nikterak neochabuje. Blairova vláda vsak má s Bushovou administrativou vážný spor. Rozhodnutí amerického prezidenta zařadit dva britské občany mezi prvních sest ze 680 zajatců zadržovaných na americké základně v zátoce Guantánamo na Kubě, kteří předstoupí před vojenský soud, odsoudily ve Velké Británii vsechny strany politického spektra.

Britové přitom nejsou sami. Zadržování zajatců v zátoce Guantánamo a vojenské tribunály prezidenta Bushe se staly po celém světě symbolem ochoty Spojených států slevit z ohledů na lidská práva ve jménu boje proti terorismu. Ze strany některých zemí, jež Spojené státy až dosud kritizovaly za přístup k otázce lidských práv, je v této souvislosti citelná jistá satisfakce; nyní mají příležitost obrátit role.

Ať už jsou odsudky zadržování zajatců v Guantánamu a plánovaných vojenských tribunálů vedeny skutečnými obavami o lidská práva, či pouhou skodolibostí při poukazování na americké pokrytectví, na výsledku to nic nemění. Jelikož jsou USA tak otevřeným obhájcem lidských práv po celém světě, jejich selhání tato práva respektovat má o to větsí význam a přispělo ke vzedmutí vlny antiamerikanismu ve velké části světa.

Bushova administrativa může za tento stav vinit jen sama sebe. Založení tábora ,,Camp X-Ray`` v Guantánamu a Bushův prezidentský výnos ustavující vojenské komise, které by měly soudit osoby zadržované na základně, si kladly za cíl vypořádat se s muži zajatými během války v Afghánistánu, které USA pokládají za ,,nezákonné bojovníky``. To znamená, že se podle Bushovy administrativy jednalo o příslusníky sítě Al-Káida nebo jiné válečníky, kteří nebojovali podle válečných konvencí, a proto se na ně nevztahuje status válečných zajatců.