4

Nové role pro Starý svět

CAMBRIDGE – Vzestup Číny vyvolává na Západě mnoho otázek. Někteří se tážou, zda se chystá uzurpovat si globální vůdčí úlohu otřesené Evropy. Jistý komentátor napsal, že „evropské vlády ve východní Asii mnoho nezmohou, jedině posloužit jako vedoucí marketingu svých domácích podniků.“ Jelikož Evropa nemá diplomatickou váhu ani vojenský význam, jimiž by v regionu udělala dojem, bude lepší, když nelehkou práci přenechá Spojeným státům. Ve skutečnosti to tak být nemusí.

Důsledky čínského vzestupu jsou pro Evropu dalekosáhlé, počínaje strategickým „obratem“ Spojených států k Asii. Po více než 70 letech na pozici nejvyšší americké priority začíná Evropa v očích tvůrců amerických politik své výsadní postavení ztrácet. Napětí bude navíc vyvolávat odbyt evropských technologicky špičkových produktů dvojího využití, které v Asii komplikují americkou bezpečnostní úlohu.

Nicméně výstrahy, že atlantické partnerství se drolí, jsou přehnaně ponuré. Je výmluvné, že administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy výraz „obrat,“ naznačující odklon od něčeho, nahradila „úpravou rovnováhy“. Tato změna je odrazem vědomí, že narůstající ekonomická dominance Číny není negací významu Evropské unie, která zůstává největším hospodářským celkem světa a předním původcem ekonomických inovací, o hodnotách, jako je ochrana lidských práv, ani nemluvě.

Tím nechci říct, že si asijský vzestup nevyžádá úpravy. Když začala průmyslová revoluce, podíl Asie na světové ekonomice začal klesat z více než 50 % až na pouhých 20 % v roce 1900. Očekává se, že do druhé půlky současného století si Asie získá zpět svou někdejší ekonomickou dominanci, tedy že bude tvořit 50 % globálního výstupu – přičemž z chudoby pozvedne stamiliony lidí.