20

Zopakuje se rok 1914?

CAMBRIDGE – Letos si připomínáme sté výročí převratné události novodobých dějin. První světová válka si vyžádala zhruba 20 milionů lidských životů a zničila celou jednu generaci mladých Evropanů. A také zásadně změnila mezinárodní uspořádání v Evropě i jinde.

První světová válka však zničila nejen lidské životy, ale i tři evropská impéria – Německo, Rakousko-Uhersko a Rusko – a vzhledem k pozdějšímu zániku Osmanské říše také čtvrté impérium na evropském okraji. Až do první světové války se těžiště moci nacházelo v Evropě; po tomto konfliktu si status velmocí získaly i Spojené státy a Japonsko. Válka rovněž připravila půdu pro bolševický převrat v roce 1917, vydláždila cestu fašismu a zintenzivnila a rozšířila ideologické boje, které poznamenaly dvacáté století.

Jak mohlo k takové katastrofě dojít? Když byl krátce po vypuknutí války německý kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg požádán, aby vysvětlil, co se stalo, odpověděl: „Ó, to kdybych věděl!“ Snad kvůli vlastnímu sebevyvinění začal pokládat tuto válku za nevyhnutelnou. Také britský ministr zahraničí sir Edward Grey se prý „začal přiklánět k názoru, že žádný člověk na světě jí nemohl zabránit“.

Otázka, kterou řešíme dnes, zní, zda by se něco podobného mohlo stát znovu. Margaret MacMillanová, autorka zajímavé nové knihy Válka, která ukončila mír, tvrdí, že „je lákavé – a bere to iluze – srovnávat dnešní vztah mezi Čínou a USA se vztahem mezi Německem a Velkou Británií před sto lety“. Když podobné srovnání učinil týdeník Economist, dospěl k závěru, že „nejznepokojivější podobností mezi rokem 1914 a dneškem je sebeuspokojení“. A někteří politologové, například John Mearsheimer z Chicagské univerzity, tvrdí, že „bez obalu řečeno: Čína nemůže stoupat vzhůru pokojnou cestou”.