7

Putinovy počty

CAMBRIDGE – Vítězem ukrajinské krize je podle všech měřítek ruský prezident Vladimir Putin, alespoň prozatím. Jeho anexe Krymu, který Nikita Chruščov v roce 1954 svévolně převedl pod Ukrajinu, se doma setkala s všeobecným aplausem, přičemž převládající reakcí západních vlád bylo pokrčení rameny. Z dlouhodobější perspektivy však Putinovo vítězství není tak úplně jisté.

Současná krize na Ukrajině vypukla po rozhodnutí prezidenta Viktora Janukovyče odmítnout Asociační dohodu s Evropskou unií a místo ní dát přednost dohodě s Ruskem, jejíž součástí bylo i zajištění zoufale potřebných financí. To rozlítilo Ukrajince v proevropštěji orientovaných západních regionech a rozpoutalo vleklé lidové protesty, jež nakonec vedly ke svržení Janukovyčovy zkorumpované, avšak demokraticky zvolené vlády.

Ne všichni Ukrajinci se ovšem stavěli proti navázání užších vztahů s Ruskem. Janukovyčovo rozhodnutí potěšilo řadu ruskojazyčných obyvatel východních a jižních částí Ukrajiny. A právě do Ruska se Janukovyč uchýlil ve chvíli, kdy po měsících pokojných demonstrací v Kyjevě vypuklo násilí, několik demonstrantů bylo zabito a on musel uprchnout z Ukrajiny.

Nejenže Putin poskytl Janukovyčovi útočiště a odmítl uznat novou vládu v Kyjevě, ale pomohl také organizovat – a podněcovat – odpor etnické ruské většiny na Krymu. Vysláním ruských vojáků (často maskovaných a bez vojenského označení) ze základny Černomořské flotily v Sevastopolu, kterou si Rusko od Ukrajiny pronajímalo, se Putinovi podařilo získat bez ztrát na životech kontrolu nad poloostrovem.