2

Maják pro města

NEW YORK – Minulý měsíc se v kolumbijském Medellínu uskutečnilo pozoruhodné setkání. Sjelo se zhruba 22 tisíc lidí, aby se zúčastnili Světového městského fóra (World Urban Forum) a diskutovali o budoucnosti měst. Ohniskem zájmu bylo vytváření „měst pro život“ – tedy podpora spravedlivého rozvoje v městském prostředí, kde už žije většina obyvatel světa a kde budou do roku 2050 žít dvě třetiny světové populace.

Samotné místo konání bylo symbolické: Medellín, kdysi nechvalně proslulý drogovými gangy, má dnes zaslouženě dobré jméno jako jedno z předních průkopnických měst světa. Příběh jeho transformace nabízí významné ponaučení pro urbánní prostředí všude jinde.

V 80. a 90. letech minulého století ulice Medellínu i tamní politiku ovládali bossové zločineckých kartelů jako neblaze proslulý Pablo Escobar. Zdrojem Escobarovy moci nebyl jen nesmírně výnosný mezinárodní obchod s kokainem (roztáčený poptávkou ve Spojených státech), ale také krajní nerovnost v Medellínu a Kolumbii vůbec. Obrovské slumy, vládou prakticky přenechané svému osudu, na strmých andských svazích údolí, v němž je město položeno, zajišťovaly kartelům pohotový přísun rekrutů. Za neexistence veřejných služeb si Escobar svou štědrostí podmanil city i myšlení medellínské chudiny – přestože zároveň město terorizoval.

Dnes tyto slumy sotva najdete. V chudinské čtvrti Santo Domingo slouží nový městský systém Metrocable, složený ze tří linek lanových drah, který místním umožňuje zdolat převýšení několika set metrů a skoncoval tak s jejich odloučeností od centra města. Přesun teď trvá několik minut a sociální a ekonomické překážky mezi neoficiálními sídlišti a zbytkem města jsou na cestě k odstranění.