Rozvíjející se ekonomiky v tom zůstaly samy

NEW YORK – Existuje pozoruhodná podobnost mezi prohlášením prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho po nedávném zasedání Rady guvernérů ECB a první výpovědí šéfky amerického Federálního rezervního systému Janet Yellenové před Kongresem: oba prohlásili, že jejich politická rozhodnutí budou zohledňovat pouze domácí podmínky. Země s rozvíjejícími se ekonomikami, přestože jsou vystavené značným druhotným dopadům měnových politik rozvinutých států, v tom jinými slovy zůstaly samy.

Tím se potvrzuje, co úřady v rozvíjejících se zemích už nějakou dobu vědí. V roce 2010 – po ohlášení třetího kola kvantitativního uvolňování Fedem – obvinil brazilský ministr financí Guido Mantega rozvinuté země, že vedou globální „měnovou válku“. Politika rozvinutých ekonomik koneckonců hnala vydatné a volatilní kapitálové toky na velké rozvíjející se trhy, kde tlačila vzhůru jejich měnové kurzy a poškozovala jejich exportní konkurenceschopnost – brazilská prezidentka Dilma Rousseffová později označila tento jev za „kapitálové cunami“.

Dopad nedávného zeslabování měnového stimulu rozvinutými ekonomikami je neméně silný. Od loňského května, kdy Fed ohlásil záměr zahájit utlumování nákupu aktiv, je kapitál pro rozvíjející se ekonomiky méně dostupný a dražší – tento posun je obzvláště bolestný pro země, které jsou kvůli vysokým schodkům běžného účtu závislé na zahraničních financích. Guvernér Indické rezervní banky Raghúram Rádžan v reakci na to označil politiku rozvinutých zemí za „sobeckou“ a konstatoval, že „mezinárodní měnová spolupráce se rozpadla“.

https://prosyn.org/d4fcbYncs