Žertování o vědě

ITHACA, NEW YORK – Apokryfní příběh, který občas zaslechnete mezi fyziky, hovoří o přípitku, který na počest toho, že J. J. Thomson roku 1897 objevil elektron, pronesli jeho kolegové z Cambridgeské univerzity: „Na elektron: kéž by nikdy nikomu nebyl k užitku!“ Podobnou anekdotu o své profesi vypravují badatelé v oblasti čisté matematiky.

Proč se má oslava neužitečnosti poznání považovat za vtipnou? Podobný přístup jsem zažil u jednoho kosmologa, když jsem se před lety zúčastnil rozhlasového pořadu: moderátor na jeho adresu poznamenal, že jeho výzkum „má téměř nulovou praktickou využitelnost“, na což on bez váhání odpověděl: „Ano a jsem na to pyšný.“

Všechny tyto žerty vycházejí z téhož předpokladu: všichni si myslí, že poznání, obzvláště to vědecké, by mělo být užitečné. Je tudíž legrační chlubit se tím, že oblast vědy, jíž se věnuji, ať už jde o experimentální fyziku, matematiku nebo kosmologii, je neužitečná.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/BRVVSCg/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.