0

Jan Pavel modernista

Smrt papeže Jana Pavla II. nebyla nečekaná a jeho ohromný vliv na moderní svět bude posuzovat a komentovat každý, kdo si myslí, že má co říct. Než však osvětlíme jeden z méně známých aspektů jeho učení, je potřeba zdůraznit, že jedna z poznámek, již teď opakovaně slýcháme, se zakládá buď na hlouposti, nebo na nepochopení toho, co je podstatou katolické církve: obvinění, že papež byl a je „konzervativní“, je nesmysl.

Jan Pavel II. byl nesporně konzervativní, když se vyslovoval ke katolickému dogmatu, avšak instituce katolické církve se zakládá na deseti přikázáních a na dogmatech, jež nelze měnit. Být věrný a oddaný tomu, co je základním kamenem učení církve, nelze považovat za konzervativní přístup.

Na druhou stranu, Jan Pavel II. je označován za „konzervativního“ proto, že byl proti potratům a některým dalším pokrokovým myšlenkám. Jestliže ale chcete papeže, jenž bude pro potraty, pak chcete jinou církev. Některé věci, některé hodnoty, které jsou jak základem víry, tak příslušnosti ke katolické církvi, nejsou ani konzervativní, ani liberální či progresivní; jsou fundamentální, nevyhnutelné a neměnné.

Jan Pavel II. měl určitý úkol, který během svého bezmála 27letého pontifikátu naplňoval: dokončování změn v učení a chování katolické církve, jež zahájil Druhý vatikánský koncil před více než čtyřiceti roky. Předtím katolická církev promarnila dvě století (XVIII. a XIX.), neboť odmítala přijmout skutečnost, že svět se změnil, že k nejdůležitějším problémům patří otázky sociální a hospodářské, že došlo k modernitě.