Emmanuel Dunand/ Getty Images

Z války do práce

OXFORD – Každý konflikt má nepochybně dalekosáhlé negativní důsledky, mimo jiné i na zaměstnanost. Převažující chápání vztahu mezi konfliktem a zaměstnaností však plně nezohledňuje složitost tohoto vztahu – a tento nedostatek podkopává účinnou politiku zaměstnanosti v křehkých státech.

Konvenční názor je takový, že konflikt ničí pracovní místa. Jelikož nezaměstnanost může navíc rozdmýchat další konflikt, když nezaměstnaní mladí lidé nacházejí uplatnění a ekonomický prospěch v násilných hnutích, měla by být tvorba pracovních míst ústřední součástí politiky po konfliktu. To zní jistě logicky, avšak tyto předpoklady, jak jsem nastínila ve studii z roku 2015, nemusí být nutně zcela přesné.

První předpoklad – totiž že násilné konflikty ničí pracovní místa – opomíjí skutečnost, že každý konflikt je jedinečný. Některé z nich, například občanská válka na Srí Lance v letech 2008-2009, se soustřeďují na relativně malém území, takže velká část země – a tím i její ekonomiky – zůstává nedotčená.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/4QY44Ps/cs;

Handpicked to read next