Emmanuel Dunand/ Getty Images

Z války do práce

OXFORD – Každý konflikt má nepochybně dalekosáhlé negativní důsledky, mimo jiné i na zaměstnanost. Převažující chápání vztahu mezi konfliktem a zaměstnaností však plně nezohledňuje složitost tohoto vztahu – a tento nedostatek podkopává účinnou politiku zaměstnanosti v křehkých státech.

Konvenční názor je takový, že konflikt ničí pracovní místa. Jelikož nezaměstnanost může navíc rozdmýchat další konflikt, když nezaměstnaní mladí lidé nacházejí uplatnění a ekonomický prospěch v násilných hnutích, měla by být tvorba pracovních míst ústřední součástí politiky po konfliktu. To zní jistě logicky, avšak tyto předpoklady, jak jsem nastínila ve studii z roku 2015, nemusí být nutně zcela přesné.

První předpoklad – totiž že násilné konflikty ničí pracovní místa – opomíjí skutečnost, že každý konflikt je jedinečný. Některé z nich, například občanská válka na Srí Lance v letech 2008-2009, se soustřeďují na relativně malém území, takže velká část země – a tím i její ekonomiky – zůstává nedotčená.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/4QY44Ps/cs;

Handpicked to read next

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.