PAŘÍŽ – Chris Williamson, hlavní ekonom společnosti Markit zaměřené na ekonomický výzkum, označil v lednu Francii za „nového nemocného muže Evropy“. Vzhledem k téměř nulovému růstu HDP, rostoucí nezaměstnanosti a vršícímu se veřejného dluhu – nemluvě o kontraproduktivní politice úspor – lze s tímto názorem těžko polemizovat. A vzhledem k hlubokému významu Francie pro hospodářskou a politickou stabilitu Evropy to představuje významné ohrožení celého evropského projektu.
Nedávný vývoj událostí Williamsonovu diagnózu potvrzuje. Aktivita francouzských firem klesla v prosinci na sedmiměsíční minimum. Ačkoliv daňové příjmy vzrostly v loňském roce o 32 miliard eur, schodek státního rozpočtu klesl o pouhých osm miliard a veřejný dluh se zvýšil z 89% na více než 93% HDP. Nezaměstnanost současně vystoupala z 9,5% na 10,5%.
Logický závěr zní, že úsporná opatření nejsou správnou odpovědí. Francie musí opustit svou současnou politiku, a to jak kvůli sobě, tak i kvůli zbytku Evropy.
PAŘÍŽ – Chris Williamson, hlavní ekonom společnosti Markit zaměřené na ekonomický výzkum, označil v lednu Francii za „nového nemocného muže Evropy“. Vzhledem k téměř nulovému růstu HDP, rostoucí nezaměstnanosti a vršícímu se veřejného dluhu – nemluvě o kontraproduktivní politice úspor – lze s tímto názorem těžko polemizovat. A vzhledem k hlubokému významu Francie pro hospodářskou a politickou stabilitu Evropy to představuje významné ohrožení celého evropského projektu.
Nedávný vývoj událostí Williamsonovu diagnózu potvrzuje. Aktivita francouzských firem klesla v prosinci na sedmiměsíční minimum. Ačkoliv daňové příjmy vzrostly v loňském roce o 32 miliard eur, schodek státního rozpočtu klesl o pouhých osm miliard a veřejný dluh se zvýšil z 89% na více než 93% HDP. Nezaměstnanost současně vystoupala z 9,5% na 10,5%.
Logický závěr zní, že úsporná opatření nejsou správnou odpovědí. Francie musí opustit svou současnou politiku, a to jak kvůli sobě, tak i kvůli zbytku Evropy.