30

Zelení pro Trumpa?

MELBOURNE – Jsem zelený. V Austrálii jsem za zelené dvakrát kandidoval do federálního parlamentu. Jenže 8. listopadu by nad vším dobrým, co zelené politické hnutí od svého vzniku přineslo, mohla převážit Strana zelených Spojených států, pokud její prezidentská kandidátka Jill Steinová přivodí zvolení Donalda Trumpa.

Už jsme to zažili. V roce 2000 by se americkým prezidentem stal Al Gore, kdyby zvítězil na Floridě. Ve státě ale o 537 hlasů vyhrál George W. Bush, zatímco 97 241 Floriďanů hlasovalo pro zeleného kandidáta Ralpha Nadera. Nader poté napsal na svůj web: „Průzkumy před volebními místnostmi v roce 2000 ukázaly, že 25 % mých voličů by dalo hlas Bushovi, 38 % by hlasovalo pro Gorea a zbytek by vůbec nešel k volbám.“ Když tímto způsobem Naderovy hlasy rozdělíme, zjistíme, že kdyby nekandidoval, Gore by Floridu získal s náskokem více než 12 000 hlasů.

Skupina dřívějších aktivistů podporujících Nadera před volbami zveřejnila otevřený dopis, ve kterém jej vyzvali k ukončení kampaně. „Už je zřejmé,“ napsali, „že byste reálně mohl přihrát Bílý dům Bushovi.“ Nader odmítl a uvedl, že mezi kandidáty dvou velkých stran není žádný zásadní rozdíl.

Dnes už víme, jaká mýlka to byla. Kdyby Nader na Floridě nekandidoval, USA by zvolily nejrozhodnějšího zastánce bezodkladné snahy řešit změnu klimatu, jaký kdy v prezidentském úřadu byl. Gore takový program obhajoval už roku 1992, ve své knize Earth in the Balance (Země na misce vah).