Džihád nebo vraždění?

Je pozoruhodné, že součástí mezinárodního jazyka pro popis současného dění se staly některé z nejzásadnějších pojmů muslimského náboženského slovníku. Světová veřejnost, zahrnující odborníky i neodborníky, muslimy i nemuslimy, otevřeně diskutuje o otázkách odvozených z islámské teologie. Teologické disputace se přenesly daleko od islámských náboženských akademií.

Například výraz džihád, běžně překládaný jako „svatá válka“, se stal téměř všudypřítomným. Ačkoli byl v ranných muslimských dějinách formulován jako prostředek šíření božího slova, muslimští učenci dnes rozlišují mezi dvěma typy džihádu – první je vnitřní boj proti pokušení a druhý představuje fyzický střet s agresorem, který ohrožuje přežití nebo základní práva muslimské obce. V tomto kontextu se všeobecně odmítá to, jak termín používají fundamentalisté.

Mnoho muslimských učenců pozvedlo své hlasy, aby se postavili teroristické obhajobě sebevražedných atentátů či útoků proti civilistům a nabídli dlouhé citace z děl vzniklých za stovky let náboženské právní vědy. Tento přístup sám o sobě představuje úctyhodné vyjádření kolektivního vědomí stojícího v opozici k teroristům.