6

Vezměme corbynomiku vážně

LONDÝN – Ve Spojeném království se fiskální přísnost stala středobodem všeobecného mínění natolik, že každý, kdo ji ve veřejném životě zpochybní, je odepsán jako nebezpečný levičák. Nejnovější obětí tohoto sborového pohrdání se stal Jeremy Corbyn, současný favorit v zápase o post příštího lídra britské Labouristické strany. Některé z jeho postojů jsou neobhajitelné. Jeho poznámky o hospodářské politice ale nejsou hloupé a zaslouží si důkladnou úvahu.

Corbyn k současné britské politice uskrovňování navrhl dvě alternativy: Národní investiční banku, která by se kapitalizovala zrušením daňových úlev a dotací ve prospěch soukromého sektoru, a dále to, čemu říká „lidové kvantitativní uvolňování“ – v kostce infrastrukturní program, který by vláda financovala půjčkami od britské centrální banky.

První nápad není ani extrémní ani nový. Existuje Evropská investiční banka, Nordická investiční banka a mnoho dalších; všechny za účelem financování určených projektů kapitalizují státy nebo skupiny států prostřednictvím půjček na kapitálových trzích. Zdůvodnění takových institucí vychází z toho, co velký socialistický teoretik Adam Smith označil za zodpovědnost státu „budovat a udržovat“ takové „veřejné stavby a instituce,“ které mají velký přínos pro společnost, avšak soukromému podniku zisk nepřinesou.

Jinými slovy, stát by měl vždy mít určitou investiční funkci. Delegovat tuto funkci na specializovanou instituci může mít výhody pro skládání veřejných účtů.