3

Selhání trhu a selhání politiky

PAŘÍŽ – Trhy mohou selhávat. Jak se ovšem ukázalo v oblastech, jako jsou znečištění ovzduší, dopravní zácpy, přidělování frekvencí či spotřeba tabáku, tržní mechanismy jsou často nejlepším způsobem, jak mohou vlády tato selhání řešit. Proč jsou tedy dnes tyto mechanismy na ústupu?

Vezměme si například trhy emisních povolenek, na nichž firmy, které dokážou levně snižovat znečištění ovzduší, obchodují s firmami, které to nedokážou. Před deseti lety se myšlenka, že tyto trhy jsou s to dosahovat žádoucích ekologických cílů při relativně nízkých nákladech, všeobecně uznávala a zaváděla do praxe. Dnes však obchodování s emisemi zabíjí politika.

Ve Spojených státech prakticky vymizel vysoce úspěšný systém obchodování s povolenkami na emise oxidu siřičitého. Evropský systém obchodování s emisemi (ETS), což byl největší světový trh uhlíkových povolenek, je také stále bezvýznamnější. Na obou stranách Atlantiku byly tržně orientované ekologické regulace v posledních pěti letech v podstatě nahrazeny staršími direktivními přístupy, v jejichž rámci vlády diktují, kdo by měl používat jaké technologie, v jakém množství a v zájmu snížení jakých emisí.

Obchodování s povolenkami bylo v USA původně považováno za republikánský nápad: podporovali ho ti, kdo sami sebe pokládali za protržně orientované, nikoliv zastánci větších regulací. Většina ekologických organizací se zpočátku stavěla proti tomuto řešení: mnohé z nich pokládaly za nemorální, že si firmy mohou zaplatit za právo znečišťovat.